Brno – Iniciativa Žít Brno v pondělí získala tisíc podpisů potřebných ke vzniku politické strany. Podpisy se aktivistům podařilo sehnat za týden, s jejich odesláním ministerstvu vnitra ale počkají do pátku. Chtějí posbírat zbývající archy a pojistit se alespoň desetinou hlasů navíc.
„Do pár dnů bychom měli být schváleni jako normální politický subjekt,“ doufá Matěj Hollan, nejznámější tvář Žít Brno. To ale ještě neznamená, že bude vévodit kandidátce s celkově 55 členy. „Kandidátku máme sestavit do srpna, to je ještě dost času,“ říká členka hnutí Barbora Antonová klidně. Podle ní je z čeho vybírat.
Nové politické uskupení se chce zaměřit například na dopravu a cyklodopravu ve městě, zefektivnit grantový systém kulturních projektů nebo zviditelnit menší divadelní soubory. Ať už jde o dopravu či o větší projekty, jako je například oprava ulice Milady Horákové, aktivisté chtějí najít cestu k jejich levnějšímu a efektivnějšímu řešení.
Hollan: Odpovědnost nese vedení města
„Do městského zastupitelstva chceme kandidovat s jasným a konkrétním programem. Potřebujeme tak mít co nejprecizněji propočítané, co se dá dělat líp,“ říká Michal Kašpárek z iniciativy Žít Brno. Rozhodli se proto vyžádat si informace od brněnských firem, v nichž má město nadpoloviční podíl.
Z devíti společností se však dočkali smluv jen od tří. „Ostatní je neposkytují nebo nereagují vůbec,“ sdělil Hollan. Firmy tím trvale porušují zákon, Hollan z toho však viní především brněnské politiky.
„Je to přímá zodpovědnost vedení města, protože v jejich moci je odvolat dozorčí radu i představenstvo. A to je podle nás jediná varianta v případě, že firmy takto porušují zákon,“ řekl.
"Utajená" oprava ulice Milady Horákové
Aktivistům se tak do rukou nedostaly například smlouvy k opravě ulice Milady Horákové, Riviéry či k nedávno zavedeným SMS jízdenkám. „Brněnské vodárny a kanalizace vlastní město z 51 procent, přesto se prohlásily za samostatnou firmu, která nemusí nic dokazovat,“ sdělil Hollan reakci firmy na žádost o poskytnutí smlouvy k rekonstrukci ulice Milady Horákové.
Dopravní podnik města Brna podle něj na dotaz nereagoval vůbec a firma Starez, která má na starosti stavbu dopravního hřiště na Riviéře, rovněž ne. „Zde se nám jednalo o kontroverzní přestavbu Riviéry, kde má vzniknout za sto milionů preventivní dopravní hřiště. Úpravy se tam provádějí už teď a máme informaci, že bez stavebního povolení,“ dodává. Zda je informace pravdivá, si však ověřit zatím nemohou.
Žádosti aktivistů vyhověly jen tři firmy, například Pohřební a hřbitovní služby či SAKO Brno.
„Z toho je patrné, že když si chcete jako prostý člověk nebo budoucí politická strana zjistit, jak město funguje, nezjistíte vůbec nic,“ říká Kašpárek.
Smlouvy zveřejňuje Londýn i Liberecký kraj
Aktivisté z Žít Brno musí často odrážet námitky, že se domáhají tajných a nevymahatelných informací. „Nejsou to věci, které by poškozovaly konkurenci nebo ekonomicky znevýhodnily město,“ uvádí na pravou míru Kašpárek a odkazuje na řadu zahraničních měst, kde systém transparentnosti smluv funguje.
„Slovenský centrální registr smluv obsahuje desítky smluv Slovenské správy ciest a společnosti Bratislavská cestárenská, které jsou podobného významu a rozsahu jako rekonstrukce ulice Milady Horákové. Ty jsou do posledního eura zveřejněny na webu,“ upozorňuje Hollan.
Jednoduše kontrolovatelné jsou také smlouvy londýnské správy. „Na portálu londýnského dopravního podniku jsem našel za dvě minuty seznam smluv a zakázek, a to i těch za 250 liber, což je 6 či 7 tisíc korun,“ popisuje Kašpárek.
Za vzorovým příkladem ale Brno nemusí cestovat za hranice. Stačí do Libereckého kraje, který byl oceněn ministrem vnitra za zveřejňování všech smluv na portálu veřejné správy. „Jde tedy vidět, že to problémy nepřináší,“ shrnuje Hollan se slovy, že když to zvládá celý kraj, města se nemají na co vymlouvat.
Barbora Antonová slibuje, že pokud se hnutí do zastupitelstva dostane, pokusí se tyto informace sehnat oficiální cestou, jelikož zastupitelé k nim mají přístup. „I kdyby je město nezpřístupňovalo, budeme to dělat sami,“ říká.
