Před jednou hodinou ranní pražského času o tom americký prezident Barack Obama informoval telefonicky premiéra Jana Fischera. Jako první to napsaly Hospodářské noviny.
"Telefonát se uskutečnil a premiér o jeho obsahu vzápětí informoval prezidenta republiky Václava Klause," sdělil o půl osmé Aktuálně.cz mluvčí předsedy vlády Roman Prorok. Na přímý dotaz, zda obsahem hovoru byly informace o zastavení příprav na vybudování základny v Brdech, reagoval, že v nejbližších okamžicích Úřad vlády vydá prohlášení.
Obama prý Fischera osobně seznámil s výsledky revizní studie, kterou si nechala vypracovat k projektu nová americká administrativa.
Studie dala Obamovi a jeho týmu argumenty, proč priority protiraketové obrany přehodnotit. "Místo obrany proti mezikontinentálním střelám s dlouhou dráhou letu, kam patřil projekt polského pozemního sila a českého radaru v Brdech, chce rozvíjet obranu proti raketám středního a krátkého doletu," uvedly HN.
Tedy - místo globálního systému plánují USA vybudovat menší (a tím pádem méně kontroverzní) systém regionální obrany.
Jde o plán, který vychází vstříc mnoha z výtek, které vzneslo v předchozích měsících Rusko.
Češi zatím mlčí
České úřady zatím oficiální informace nemají a teprve zkoumají, co zpráva znamená. "Ministerstvo obrany tuto informaci oficiálně nemá," reagoval na dotaz Aktuálně.cz mluvčí resortu Jan Pejšek. Dodal, že ministr Martin Barták je právě nyní na návštěvě Spojených států. Kvůli časovému posunu se s ním redakci Aktuálně.cz nepodařilo spojit.
Nečekaná informace překvapila i české ministerstvo zahraničí, které dohodu se Spojenými státy vyjednávalo. "V tuto chvíli vše zjišťujeme," řekl Aktuálně.cz mluvčí české diplomacie Milan Řepka.
Prestižní deník The Wall Street Journal už nicméně citoval nejmenovaného českého diplomata: "Byli jsme tím rozhodnutím šokováni," měl říct.
Podivné dědictví aneb...
Obama projekt, který počítal se stavbou radaru v Česku a štítu v Polsku, zdědil po svém předchůdci. A to ve stavu, kdy lidé George Bushe už s českou i polskou vládou uzavřeli smlouvy o vybudování těchto vojenských základen, dojednala se pravidla pro pobyt amerických vojáků i kompenzace.
Od počátku se k němu první muž USA stavěl vlažně. A to ze tří důvodů: vysoké náklady (podle posledních zpráv Bílý dům počítá, že by náklady na výstavbu přesáhly miliardu dolarů), otázka spolehlivosti systému a v neposlední řadě i hlasitý nesouhlas Kremlu. Moskva už několikrát vzkázala, že si naprosto nepřeje mít za humny součást americké vojenské obrany.
Na druhé straně tu ale byla snaha Bílého domu chránit se před nebezpečím především z Íránu a slib daný spojencům.
Jenže ti váhali: "Skutečnost, že ani český ani polský parlament neratifikovaly smlouvy o raketové obraně, měla pro další postup Obamovy administrativy také význam," citovaly HN Daryla Kimballa z Arms Control Association. Ten míní, že i vnitropolitické potíže a váhání na straně Česka a Polska byly pro novou americkou administrativu jedním z argumentů, proč projekt zastavit.
Ani s Íránem to není tak žhavé. List The Wall Street Journal uvedl, že se podle nynějšího stanoviska Bílého domu raketový program Íránu nevyvíjí takovým tempem, aby byl v dohledné době hrozbou pro Evropu a USA.
Co bude dál?
Vysocí představitelé Obamovy administrativy - náměstkyně ministryně zahraničí pro zbraňovou kontrolu Ellen Tauscherová a Sandy Vershbow, náměstek ministra obrany pro mezinárodní bezpečnost - jsou teď ve Varšavě a později dnes pocestují i do Prahy, kde závěry studie rovněž zveřejní.
Kritici tento krok vnímají za vítězství Kremlu, kterým chce Bílý dům znovu nastartovat vztahy s Moskvou. "Poláci jsou nervózní," komentoval to vysoce postavený vojenský zdroj.
Názor české veřejnosti na radar byl značně rozpolcený. Předchozí vláda Mirka Topolánka, která s USA podepsala "radarové" smlouvy, se snažila odpor mírnit kampaní, jmenovala i zvláštního zmocněnce pro radar Tomáše Klvaňu a obcím v Brdech naslibovala desítky milionů na rozvoj.
I tak Česko za poslední rok a půl zažilo desítky demonstrací proti radaru a tajné služby několikrát informovaly, že v zemi zintenzivněly snahy ruských agentů lobbovat za ruské zájmy.
