Praha - Zatímco veterináři zjišťují, jestli se virus ptačí chřipky nešíří v dalším chovu, nemoc sledují i lékaři. Ty ovšem zajímá, zda se jí nenakazili lidé.

Hned vedle Vinohradské nemocnice v Praze se rozprostírají budovy Státního zdravotního ústavu. V jedné z nich je umístěna Národní referenční laboratoř pro chřipku.

Tady po celý rok vyšetřují výtěry z nosohltanů lidí, kteří by mohli být nemocní chřipkou. Vybrané vzorky pocházejí prakticky ze všech částí republiky. Ročně zde uskuteční stovky rozborů. V těchto dnech tu však vládne klid.

"Teď v létě některý den nedostaneme vůbec nic, jiný den třeba jen jeden dva vzorky," říká Martina Havlíčková, vedoucí referenční laboratoře pro chřipku.

Jaká je to chřipka?

Vzorky pocházejí od pacientů s příznaky infekce dýchacích cest, u nichž se předpokládá virový původ onemocnění. V laboratoři mají k dispozici celou škálu testovacích metod.

Některé jsou rychlé, trvají asi čtvrthodinu, ale poskytují pouze orientační výsledek. Virus se tu také pěstuje a pak izoluje ve vhodné buněčné kultuře. Anebo se v přístrojích namnoží vhodný úsek nukleové kyseliny viru, takže se pak dá dobře poznat, k jakému typu patří.

Letní horka nemoci nepřejí

Ptačí chřipku H5N1 tu ve vzorcích od nemocných lidí nenašli. A nejen to.

"Nynější onemocnění dýchacích cest, kterými se zabýváme, se obvykle ukazují jako nachlazení způsobené klimatizací. Opravdovou chřipku jsme naposledy zjistili na přelomu dubna a května," konstatuje doktorka Havlíčková.

To je normální, teplé počasí totiž přenosu chřipkové nákazy nepřeje.

"Ale i tak mohou u nás být lidé nemocní běžnou lidskou chřipkou. Podle odhadů jich teď bude v celé republice jen pár desítek. My je vůbec nezachytíme, protože obvykle ani nejdou k lékaři a nemoc vyleží. V létě to tak zpravidla bývá," hodnotí doktorka Havlíčková.

Epidemie mezi lidmi teď nehrozí

Až dosud ptačí chřipka H5N1 usmrtila v Asii téměř tři stovky osob, což je zhruba polovina nakažených. Jakkoli je toto číslo tragické, vždy jde o jednotlivé případy přímého přenosu mezi drůbeží a člověkem. Děje se tak zcela výjimečně pouze v asijských zemích, kde lidé žijí s drůbeží v těsném kontaktu.

"Co je však ještě důležitější, zatím se ukazuje, že tento virus se nedokáže snadno přenášet z nakaženého člověka na dalšího člověka, jako to umějí jiné, lidské chřipkové viry," konstatuje Martina Havlíčková. "To naznačuje, že epidemie mezi lidmi v této chvíli nehrozí."

Smíchání virů nepravděpodobné

Lékaři se však obávají, že virus ptačí chřipky H5N1 zmutuje do podoby, kdy začne lidi ohrožovat mnohem víc. To by se mohlo stát třeba poté, co se jím nakazí člověk, který má současně běžnou lidskou chřipku.

V jeho těle by se pak mohl genetický materiál ptačích a lidských chřipkových virů propojit. Vznikl by nový virus, který by se už snadno šířil mezi lidmi a proti němuž by lidský imunitní systém neměl obranu.

"Nebezpečí smíchání, čili rekombinace viru v lidském organismu, je v Evropě naštěstí vysoce nepravděpodobné. Jsou zde úplně jiné podmínky než v oblasti jihovýchodní Asie; jiné klima, odlišný způsob chovu řady zemědělských zvířat, jiná hustota osídlení a podobně," hodnotí doktorka Havlíčková.

Likvidátory drůbeže chránily masky

Teoreticky by se vyšší riziko nákazy ptačí chřipkou dalo hledat mezi lidmi, kteří likvidovali drůbež v infikovaných chovech.

"Ale ti mají ochranné oblečení a masky, preventivně dostali protivirové léky Tamiflu," zamýšlí se Martina Havlíčková. "Fakticky je tedy u nich riziko nákazy úplně minimální."

Lidé jsou při likvidaci nakažené drůbeže chráněni ochrannými oděvy a maskami. Dostávají i protivirové léky. Neměli by se tedy nakazit. | Foto: Ludvík Hradilek

Ptačí chřipka už odborníky několikrát překvapila. "Po desítky let jsme měli v učebnicích, že chřipkový virus, který napadá ptáky, neohrožuje lidi," říká doktorka Havlíčková. "Předpokládalo se, že virus musí od ptáků nejdříve přejít na prasata. Jejich sliznice jsou podobnější lidským. V nich se teprve virus změní a stane se nebezpečným pro člověka. Teď víme, že to neplatí, že se virus přímo z drůbeže na lidi může přenést. I když naštěstí velice zřídka."

Přesto se Martina Havlíčková epidemie nových, nebezpečných chřipkových virů mezi lidmi neobává: "Kdyby se měl člověk pořád bát všeho, co se může stát, tak by nemohl ani vyjít na ulici. Na druhé straně ovšem musíme počítat s tím, že chřipková pandemie, tedy epidemie celosvětových rozměrů, může někdy v budoucnu přijít. Takže na ni musíme být odborně i organizačně připraveni."

Foto: Aktuálně.cz

Čtěte také: Ptačí chřipka skrývá řadu nepříjemných otazníků