Praha - Každý dvacátý muž a každá padesátá žena starší čtyřiceti let spí v noci s nepřítelem, o němž neví. A pouze přítel v ložnici jim může pomoci.
Onen nepřítel má ošklivý název obstrukční spánková apnoe. Je to stav, při němž člověk ve spánku na chvíli přestává dýchat. Sám o tom vůbec neví, vždycky se stačí nadechnout včas, než se mu něco opravdu stane. Tedy alespoň zdánlivě, ve skutečnosti mu tento nepřítel stejně škodí.
V posledních letech totiž lékaři prokazují, že neléčená spánková apnoe zkracuje nemocným život.
"Tato porucha souvisí s vývojem vysokého krevního tlaku, se srdečními onemocněními, cévními mozkovými příhodami a také s kornatěním tepen a vývojem cukrovky," říká odborník na poruchy spánku Karel Šonka z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Porucha se dá léčit
Kdo může nepřátelskou apnoe odhalit? Jedině přítel v ložnici, který si všimne, že partner občas nedýchá, a upozorní jej na to.
Pak už by měla být na řadě návštěva lékaře. "Apnoe se dá léčit," konstatuje profesor Šonka. "Někdy stačí snížení hmotnosti a pravidelný denní režim s dostatkem spánku. Jindy je potřebná chirurgický zákrok, zejména vynětí mandlí."
Když se totiž spánková apnoe včas léčí, riziko vývoje dalších poruch se snižuje.
Třetina lidí špatně spí
Nejnovější poznatky spánkové medicíny představili novinářům odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Konstatovali, že některou z poruch spánku trpí téměř třetina populace. Kromě zmíněné spánkové apnoe to bývá také nespavost nebo naopak nadměrná denní spavost, abnormální pohyby při spaní a podobně.
Lékaři diagnostikují stále častější výskyt chorob spánku. Není však zcela jasné, jestli je to proto, že jich opravdu přibývá. Vysvětlením může být také to, že lékaři pochopili jejich závažnost a začali je pečlivěji počítat.
Spánek o hodinu kratší
"Příčinou může být i náš životní styl," soudí další přední odbornice na poruchy spánku Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity.
"Vždyť lidský spánek se oproti minulým generacím zkrátil asi o hodinu, a to se teď může projevovat."
Roztěkané děti mají problémy v posteli
S vadami spánku má kupodivu spojitost i porucha, kterou by s nimi na první pohled málokdo spojoval. Říká se jí porucha pozornosti s hyperaktivitou, a projevuje se zejména u dětí. Dá se najít u 4 až 12 procent žáků základních škol, výrazně častěji u chlapců než u dívek.
Takovéto děti, které se jen s obtížemi dokážou ve škole soustředit, těkají, podávají nevyrovnané školní výkony a podobně, mají také potíže se spaním.
"Mívají problémy s usínáním, spí neklidně, častěji se v noci pomočí," shrnuje Iva Příhodová z Neurologické kliniky. Až v posledních letech se také ukazuje, že takové děti v noci často chrápou a spí neklidně.
Proč ovšem poruchu pozornosti a hyperaktivitu dětí často provází nedobrý spánek, to zatím vědci nedokázali vysvětlit. S jistotou pouze vědí, že porucha je spojena se špatným přenosem nervových signálů v čelním mozkovém laloku a že je z více než poloviny dědičná.
Vysoké školní nároky
"Výskyt poruchy pozornosti s hyperaktivitou je dnes zhruba třikrát vyšší než v sedmdesátých letech," uvádí doktorka Příhodová. "Nedokážeme však s jistotou říci, jestli případů onemocnění přibývá, nebo si jich jenom více všímáme," přiznává.
Připomíná však hypotézy, podle nichž i tady hrají svou roli civilizační faktory.
"Dnešní doba klade na školní děti vysoké nároky na soustředění, podání vysokého výkonu a odvedení duševní práce," připomíná. "Takže děti, které to nezvládají, ale dřív by nebyly tak nápadné, jsou nyní více vidět."
Poruchy pozornosti s hyperaktivitou se dnes dají asi z 80 procent vyléčit. Jak podáváním léků, tak i s pomocí psychologů a psychiatrů.
