reklama
 
 

Projekt Apollo poháněl strach a vojenské peníze

16. 7. 2009
Před čtyřiceti lety odstartovala lidská posádka k Měsíci

Analýza - Je to vlastně paradoxní - za nejfantastičtější mírové dobrodružství dvacátého století vděčí svět studené válce a strachu z války opravdové.

Díky tomu si dnes můžeme připomínat čtyřicet let od startu kosmické lodě Apollo 11, která poprvé vynesla člověka na Měsíc.

Závod ve vesmíru byl bojem o Zemi

Program Apollo s cílem dopravit do konce šedesátých let člověka na Měsíc vyhlásil americký prezident John Kennedy v květnu 1961. V té době ve vesmírných závodech vyhrával Sovětský svaz. Vypustil první družici kolem Země a vzápětí družici s živým tvorem, psem Lajkou na palubě (obojí na podzim 1957).

Pak, v dubnu 1961, oblétl první člověk v kosmické lodi Zemi, a zase to byl Rus, Jurij Gagarin.

Obě soupeřící velmoci, Sovětský svaz i Spojené státy, dobře věděly, že kdo ovládne vesmír, bude kontrolovat i Zemi.

Zahanbení Američané vrátili úder

Zahanbení i vyděšení Američané se tedy rozhodli nelitovat peněz a stanovili si zčásti vědecký, zčásti propagandistický cíl, který se zpočátku jevil jako technicky nemožný. Stál 24 miliardy tehdejších dolarů, tedy asi bilion dolarů v dnešní hodnotě.

Stranou šly i ohledy etické. Hlavním konstruktérem amerických nosných raket Saturn, bez nichž by program Apollo byl zcela nemožný, se stal Wernher von Braun. Špičkový technický mozek, který za druhé světové války v uniformě příslušníka SS konstruoval německé nepilotované střely V-1 a V-2. Zabily desetitisíce lidí v bombardovaném Londýně, Antverpách, Bruselu, Lutychu...

Kennedyho cíl pak splnila mise Apolla 11. Odstartovalo 16. července 1969. Astronaut Neil Armstrong otiskl své stopy do měsíční půdy 21. července ve 2.56 greenwichského času. Armstronga vzápětí následoval jeho kolega Buzz Aldrin. V rámci programu Apollo se na Měsíc do roku 1972 podívalo ještě dalších deset astronautů.

Trvanlivé vojenské ambice

Když ovšem bylo jasné, že Sověti svého člověka na Měsíc nepošlou, přestalo mít smysl drahý americký projekt financovat. A tak skončil.

Ani poté se samozřejmě výzkum vesmíru úplně neoddělil od vojenských ambicí. Každá desátá družice oblétávající Zemi nese špionážní pozorovací přístroje.

Americké raketoplány, pocházející z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, se výborně hodily i pro program přezdívaný Hvězdné války, vyhlášený v roce 1983. Jeho cílem bylo rozmístit v kosmu družice, které by zničily vojenské rakety protivníka laserovými paprsky. Pak se ukázalo, že to technicky nejde, takže se měly z družic aspoň odpalovat rakety. Už k tomu nedošlo.

A koneckonců i v těchto dnech svět s obavami sleduje rakety vyvíjené v Íránu nebo v Severní Koreji, schopné obletět svět a zasáhnout cíl na jeho druhém konci.

Mezinárodně a bez postranních zájmů?

Nicméně i tak je svět jiný než před čtyřiceti lety a americká kosmická agentura NASA už není zahrnována "vojenskými" penězi, jako byla v době závodu o Měsíc.

A tak návrat amerického astronauta na Mars plánuje na rok 2037 s tím, že není jisté, jestli plán dodrží.

Pozorovatelé soudí, že s myšlenkou poslat lidskou misi na Měsíc koketují Čína a Indie. Pro obě země by to byl podobně prestižní akt, a nejen v rozvojovém světě, jako pro Američany program Apollo. Zájem o pilotovanou lunární výpravu projevuje i ruská kosmická agentura Roskosmos a tuto myšlenku opatrně zvažuje i Evropská kosmická agentura ESA, jejímž členem je i Česko.

Faktem však je, že pouze Rusko, USA a Čína umějí poslat do vesmíru lidskou posádku. Všichni ostatní zatím posílají jen automaty.

Nejvíc potěšitelné by však zřejmě bylo, kdyby na Měsíc, a později na Mars, nakonec dorazila lidská výprava v široce mezinárodním složení. Ta by ukázala, že závod o vesmír, odstartovaný studenou válkou, opravdu končí.

autor: Josef Tuček | 16. 7. 2009

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama