Seattle - Vědci odhalili další ze způsobů, kterým se nádory brání vůči léčbě chemoterapeutiky.
Pochopení mechanismů vedoucích k odolnosti rakovinných buněk vůči medikamentům umožňuje léčbu upravit nebo doplnit tak, aby byla účinnější a fungovala i v případech, které jsou v současnosti neřešitelné.
Výsledky týmu Peter Nelsona z Fred Hutchinson Cancer Research Center, publikované v časopise Nature Medicine, umožňují právě jeden z těchto mechanismů popsat.
Kromě toho také ukazují, jak nás, respektive naše buňky, ovlivňuje okolí, v němž se vyskytují.
"Nádorové buňky v těle žijí ve velmi složitém a komplexním prostředí. To, kde jsou rakovinné buňky umístěny a jací jsou jejich sousedé, ovlivňuje jejich reakci na léčbu a případně i rozvoj odolnosti vůči léčbě," vysvětluje doktor Nelson.
Vědci nyní ukázali, jakou roli mohou také hrát fibroblasty - buňky vazivové tkáně, jejichž hlavní úlohou je tvorba mezibuněčné hmoty a které jsou také mimo jiné zodpovědné za hojení ran - v procesu rozvoje odolnosti rakoviny prostaty vůči chemoterapii.
Beta-katenin a Wnt dráha
Beta-katenin je součástí tzv. kanonické Wnt (čti "vint") signální dráhy. Ta se podílí na mnoha vývojových procesech - od embrya po dospělý organismus.
Podílí se na správném fungování organismu, mimo jiné je zodpovědná za udržování "kmenovosti" některých kmenových buněk.
V případě nesprávné regulace může dojít ke vzniku různých druhů rakovin - s poruchami Wnt dráhy je spojena především rakovina konečníku.
Cílem chemoterapie je zahubit rakovinné, tedy rychle rostoucí buňky. Různé léky využívají různých cest, jak toho dosáhnout, nicméně jejich účinek je v důsledku takový, že dochází k nevratnému poškození DNA, nositelky dědičné informace. Tato buňka potom není schopna se dále dělit a postupně umírá.
Střelba do "svých"
Jenže - účinky této léčby dopadají samozřejmě i na zdravé buňky, zejména potom na ty rychle rostoucí (například kožní buňky; odtud také dobře známé vedlejší účinky chemoterapie, mezi něž patří například vypadávání vlasů).
U všech těchto buněk dochází k rozvoji určité formy stresu, v jejímž důsledku začnou výše zmíněné fibroblasty ve velkém množství (třicetinásobně vyšším oproti normálu) vytvářet bílkovinu zvanou WNT16B.
Ta patří do rodiny (viz infobox) dobře známých a velmi významných transkripčních faktorů - tedy bílkovin ovlivňujících to, do jaké míry a jak bude ten či onen gen přepisován, a jak se tedy projeví.
Pokud se tato bílkovina dostane k rakovinným buňkám, oslabuje účinky chemoterapie tím, že podporuje růst nádorových buněk, umožňuje jim zasáhnout další části okolní tkáně a odolávat účinkům chemoterapie.
"Pachatel" je tedy znám - a zablokování nebo alespoň omezení této reakce fibroblastů je dalším logickým krokem na cestě k zefektivnění léčby rakoviny prostaty a některých dalších pevných nádorů.
Každá rakovina je jiná a jak ukazuje například i tento případ, o tom, jak se bude chovat, rozhoduje do velké míry i to, jaké má "sousedy".
Přesné poznatky umožňující přesné zacílení léčby a omezení podobných jevů, jako je ten výše popsaný, jsou pro další postup v zefektivňování léčby naprosto nezbytné.
Jak zabít nádor a nezabít člověka?
Důvodem je fakt, že v současnosti je většina rakovin léčitelná - jenže často pouze v tkáňových kulturách a za pomoci velkých dávek chemoterapeutik - tak vysokých, že by pro lidský organismus byly vysoce toxické, a tudíž pro léčbu nepoužitelné.
Proto musí lékaři přistupovat k využití těchto látek v mnohem menších dávkách a vždy jen po určitou dobu, po kterou je potřeba nechat organismus vzpamatovat.
To však prakticky nevyhnutelně vede k tomu, že v organismu téměř vždy zůstane třeba jen několik nádorových buněk, které mohou stát na počátku nového rozvoje nemoci.
Určitou výpomoc nám v tomto případě poskytuje imunitní systém, který by za jistých okolností měl "zvrácené" buňky vychytat a zničit.
Problémy však přináší například fakt, že chemoterapie často pacientův imunitní systém naruší do té míry, že není schopen správně fungovat, nebo že jsou nádorové buňky natolik podobné těm normálním, že proti nim tělo žádnou výraznější reakci nespustí.
