Praha - Takovému scénáři se podle bezpečnostních expertů nedá zcela zabránit: terorista usedne za volant nákladního auta a rozjede se do davu lidí. Jako ve francouzském Nice v létě 2016 nebo o půl roku později na adventních trzích v Berlíně. Mezi dvanácti mrtvými tehdy byla i Češka.
I proto se nevzhledně vyhlížející půltunové bloky letos staly opět adventní kulisou velkých českých měst. Takzvané citybloky stojí kromě Prahy například v Brně na Moravském náměstí či na Zelném trhu. V Českých Budějovicích zase obklopují adventní trhy a kluziště kolem kašny na náměstí Přemysla Otakara II.
Magistráty je rozmisťují po dohodě s policisty, ale není to proto, že by bezprostředně hrozil teroristický útok. "Nemáme informace o tom, že by mělo hlavnímu městu hrozit jakékoliv nebezpečí, jsou to všechno preventivní opatření," zdůrazňuje i mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
To nicméně nebrání radikálním politikům a aktivistům ve vylíčení opačného obrazu. "Praha opevnila betonovými zátarasy Staroměstské náměstí a některé okolní ulice, protože hrozí teroristický útok," prohlásil po rozmístění prvních zátarasů začátkem října, krátce před volbami, šéf SPD Tomio Okamura.
Rozdíl mezi prevencí a akutně hrozícím útokem je důležitý. Bezpečnostní opatření mohou útočníka odradit a případně snížit efektivitu útoku, pokud jej přece jen provede. Nicméně příliš okázalá opatření, například vojáci a policisté s dlouhými zbraněmi v ulicích, mohou v lidech zase budovat nežádoucí dojem akutního ohrožení a strachu. Což je právě cíl teroristů.
"Často nevědomky konáme do puntíku přesně to, co islamisté hlásají a chtějí: panikaříme, zpochybňujeme hodnoty demokracie, hledáme extremistické vůdce a nejsme často ani ochotni v boji s terorem akceptovat ztráty na životech," uvedl před časem pro Aktuálně.cz bezpečnostní odborník Otakar Foltýn.
Citybloky nákladní auto zastavit nemusí, přesto snižují riziko
Praha zdůvodňuje zavedená bezpečnostní opatření tím, že na území České republiky platí první stupeň ohrožení terorismem.
Tuto stupnici zavedla vláda v lednu 2016 a nultého stupně je prakticky nemožné dosáhnout. První stupeň totiž vyplývá ze samotné příslušností ČR k euroatlantickým strukturám, a to i tehdy, když není známá žádná konkrétní hrozba teroristických aktivit v Česku - pro tu jsou vyhrazené vyšší stupně. První stupeň je jakýmsi dlouhodobým standardem, i tak ale bezpečnostním složkám dává možnost se na něj odvolávat při svých rozhodnutích.
Podle odborníka na terorismus Mariana Brzybohatého, který přednáší na Policejní akademii, má opevnění center měst pomocí citybloků logiku. "Využití aut je teroristický 'modus operandi' poslední doby, těch případů byla už řada, i u našich sousedů," připomíná například loňský útok v Berlíně. Navíc může úspěšný teroristický úder s vysokou publicitou inspirovat další možné útočníky.
Těžký nákladní vůz ale dokáže betonové bloky rozrazit. "V poslední době se k tomu dělalo pár pokusů, je to tak," říká Brzybohatý. "Ale vytvořit překážku, která odolá i těžkým autům, to si neumím představit z hlediska ceny i manipulace při její instalaci. Bloky jsou kompromis, který může být funkční a snižovat úroveň rizika," upozorňuje na neexistenci dokonalé obrany.
Praha přidá peníze na vysouvací sloupky
Bloky, které v Praze nově vyrostly na Václavském náměstí a náměstí Republiky, jsou rozmístěné tak, aby mezi nimi šlo prokličkovat - tedy nikoliv projet rychle, ale umožnit průjezd například sanitkám a hasičům.
Před dvěma měsíci navíc pražští zastupitelé schválili Praze 1 dotaci na bezpečnostní opatření včetně prostředků proti vjezdu aut. Součástí opatření historického centra budou i výsuvné sloupky.
"Je to stacionární systém, který nepřemístíte, používá se často k ochraně objektů. Je ukotvený v zemi, takže v podstatě roztrhne spodek auta," vysvětluje Marian Brzybohatý s tím, že k útoku použité vozidlo se na sloupek lidově řečeno napíchne a zastaví. "Existuje více druhů kalkulovaných na různou úroveň rizika podle toho, kde má systém být rozmístěný," doplňuje.
Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) podotýká, že primární funkcí sloupků stále má být usměrnění dopravy v centru města, například o nocích. "Ale chceme, aby to mělo dvojí funkci, aby třeba šlo vysunout sloupky dálkově, když se bude Prahou řítit větší auto s možným útočníkem," doplňuje.
Do půl roku by tak mohly první sloupky stát například v oblasti okolo staroměstského židovského hřbitova. Okolo něj je i řada historických synagog. Židovské objekty jsou pro dlouholeté izraelské potýkání s teroristickými útoky arabských organizací obecně chápané jako možný cíl.
Počítá se jak se sloupky určenými ke snížení dopravní zátěže v rezidenčních zónách, kam by se obyvatelé dostali s pomocí vjezdové čipové karty, tak i s dálkově řízenými sloupky proti útokům. "Bloky musíte dvě hodiny instalovat za pomoci jeřábu, dvě hodiny je pak zase uklízet. Tady by stačil jeden pokyn z velínu a sloupky by se vysunuly," popisuje systém Lomecký.
Starosta uznává, že těžká auta si mohou poradit i se zátarasy nebo méně odolnými sloupky. "Na druhou stranu se v Praze 1 s hodně těžkým autem pořádně ani nerozjedete," dodává. Jeden sloupek má podle něj vyjít řádově na statisíce korun. "O tom, kde všude budou, ale budeme ještě jednat, zatím to máme jen v pracovních verzích," uzavírá.
