Praha - Národní knihovna už má přesný plán, jak naloží s historickou budovou Klementina, až se v roce 2011 přestěhuje do nových prostor na Letné.
Kromě tohoto sídla, jež vznikne podle návrhu architekta Jana Kaplického, se nedaleko v Dejvicích staví i nová budova Státní technické knihovny, která dosud sídlí také právě v Klementinu.
"Zčásti bude Klementinum pořád knihovnou, zůstane zde Slovanská knihovna a hudební a historické fondy. Zčásti se ale hodně promění. Plánujeme nové výstavní expozice a prohlídkové trasy, nový konferenční sál, rozšíření galerie. Část Klementina budeme pronajímat vzdělavácím a kulturním institucím," říká ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.
Na přerodu Klementina už začala knihovna pracovat. Budova prochází rozsáhlou rekonstrukcí, před rokem byla otevřena Galerie Klementinum, nedávno se objevilo nové bistro.
Konference v refektáři
Klementinum v datech
1556jezuité se usidlují v areálu současného Klementina, začínají s výstavbou 1622
univerzita pod správu jezuitů, univerzitní knihovna do Klementina 17./18.stol.
v Klementinu jezuitská tiskárna, astronomické pracoviště a Karlo-Ferdinandova univerzita 1773/1777
jezuité opouští Klementinum, univerzita a knihovna zůstávají, sbírky prohlášeny za c. k. Univerzitní knihovnu 1935
knihovna přejmenována na Národní a univerzitní knihovnu, vydán zákon o povinném výtisku 1958
Univerzitní knihovna centralizována do Státní knihovny ČSR 1990
nový název Národní knihovna ČR
Stavební vývoj Klementina
První stavby vznikly v roce 1556, hlavní fáze přišla v barokní době a skončila 1726 (architekti Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, F. M. Kaňka, K. I. Dientzenhofer). Na výzdobě interiérů se podíleli Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun či Václav Vavřinec Reiner. Další úpravy až v 1924-1929 architekt Ladislav Machoň pro potřeby knihovny.
Rozsáhlejší změny ale přijdou až po roce 2011, kdy Klementinum opustí čtenáři. Nejvíce se dotkne všeobecné studovny v bývalém barokním refektáři.
"Ze všeobecné studovny se stane moderní konferenční sál pro dvě stě lidí, vedle něj budou ještě dva menší sály pro pracovní semináře. Zjišťovali jsme předběžně zájem u státních institucí, ministerstev a vysokých škol a je opravdu výrazný," vysvětluje ředitel knihovny Ježek.
Dušuje se přitom, že sál nemá být továrnou na kongresovou turistiku. "Budeme ten prostor prioritně nabízet státním institucím a vysokým školám, samozřejmě za režijní náklady. Pouze pokud by kapacita zůstala volná, nabídneme ho i soukromým subjektům. Smyslem Národní knihovny není vytváření zisku," říká ředitel knihovny.
Nově se v Klementinu objeví také několik výstavních expozic. Ty mají rozšířit dnešní turistické trasy do Barokního sálu a Astronomické věže. "Chceme udělat několik muzeálních tras, jak pro české, tak zahraniční návštěvníky. Budou to expozice Jezuité v Klementinu, Stavební vývoj Klementina, Mozarteum anebo Muzeum písemnictví. Obnovíme také původní klementinské Matematické muzeum," vypočítává Ježek.
Muzeum písemnictví by podle Ježka měly navštěvovat hlavně školy. "Nemá to být zkostnatělé muzeum, chceme to udělat interaktivně. Tak aby si děti mohly vyzkoušet, jak se ve středověku vyráběla kniha, jak se tisklo na tiskařském lisu anebo jak se vyrábí papír," vysvětluje.
Ježek: jezuitům pozornost dlužíme
Jednu expozici chce Ježek věnovat také původním obyvatelům Klementina - jezuitům. "Výstavu jim dlužíme. Jejich obraz se tu pořád řídí páterem Koniášem a spálenými knihami, ačkoliv zcestovali celý svět, provozovali tady špičkovou vědu, zkrátka přinášeli do Čech vzdělanost," vysvětluje Ježek.
V plánech na proměnu Klementina figuruje také řada institucí, které by v uprázdněné budově měly najít sídlo. Knihovna navázala kontakt s českým PEN Klubem, Svazem českých knihkupců a nakladatelů, Knihovnou Václava Havla či Pražskou komorní filharmonií.
Několik učeben by v Klementinu měla získat také Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Právě univerzitě přitom celé Klementinum až donedávna patřilo. Přišla o něj v roce 1958, kdy byla tamní univerzitní knihovna povinně začleněna do nové Státní knihovny.
Univerzita v Klementinu? Jenom dočasně
Zájem o Klementinum má proto univerzita i dnes. "Máme eminentní zájem o získání prostor Klementina a jeho využívání ve prospěch akademické obce. Jednak proto, že budova Klementina byla v historii nedílnou součástí UK, ale zejména vzhledem k tomu, že dlouhodobě řeší absenci vyhovující knihovny UK," napsal Aktuálně.cz mluvčí univerzity Václav Hájek.
Zájem univerzity je však alespoň podle ředitele knihovny zatím více proklamovaný než skutečný. "Univerzita nás vůbec neoslovila, stejně jako žádná jiná vysoká škola. Sami jsme oslovili Filozofickou fakultu, s níž jsme se dohodli, že jim pronajmeme část prostor za velmi výhodných podmínek," vysvětluje šéf knihovny Ježek.
Pronájem pro fakultu však bude jenom dočasný. Plánuje se totiž do prostor, které jsou rezervou pro fond. Jakmile se počet svazků rozroste, bude muset fakulta jít.
-
Povodeň 2002 končí. Knihy jsou usušeny
Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek předal pražské městské knihovně poslední z více než tisíce vzácných knih, které usušili po ničivé povodni. -
Návrhy Národní knihovny jsou v Klementinu
Co mohlo stát nad Prahou? Návrhy jsou v Galerii Klementinum.
Auta pod zem, stromy nad ně
Kromě vnitřních úprav plánuje knihovna také změny v klementinských nádvořích. "Chceme postavit podzemní garáže, abychom vyhnali auta z nádvoří, zbavili se tam asfaltu a místo něj vytvořili barokní zahradu. Vznikne tak unikátní klidný prostor v centru Prahy," plánuje ředitel knihovny Ježek.
Že takové místo zavalí příval turistů, bere jako fakt. "Chápu obavy, že tady bude moc turistů, ale to už je nakonec i dnes. Navíc ty prostory mají být otevřené všem. Nezajímá mne, jestli je využije člověk z Prahy 1, Vysočan anebo třeba Londýna."
Národní knihovně nyní už zbývá jen sehnat na všechny projekty peníze. Spolu se stavbou nové budovy na Letné by měly přijít na dvě miliardy korun.
Právě o financování mluvil s Ježkem předminulý týden premiér Topolánek. Zatím mu je neslíbil. Jen vyjádřil naději, že se ve státní kase najdou.
Klementinum dnes a po roce 2011. Podívejte se:
I. podlaží
Dnes | Po roce 2011 |
Všeobecná studovna v bývalém letním refektáři pro 200 čtenářů | Konferenční sál pro 200 posluchačů |
Studovna vědeckých pracovníků | Multifunkční konferenční sál pro menší semináře |
Referenční centrum (počítačová pracovna) | Workshop Galerie Klementinum. Návštěvníci si zde budou moci vyzkoušet, jak se vyráběla kniha ve středověku, jak se tiskne na tiskařském lisu anebo jak se vyrábí papír. |
Hala služeb - přístavba od architekta Ladislava Machoně z roku 1924, dnes slouží pro výdej a příjem knih | Vstupní hala do Klementina s muzeum shopem - Národní knihovna plánuje do Machoňovy přístavby prorazit nový vchod, který by byl hlavním vstupem celé budovy. Na schválení si však bude muset počkat u památkářů. |
II. podlaží
Dnes | Po roce 2011 |
Provozní prostory knihovny | Soubor expozicí z dějin Klementina, vývoje písemnictví i české historie: Matematické muzeum, Jezuité v Klementinu, Mozarteum a hudba v Klementinu, Muzeum písemnictví |
Studovna rukopisů a starých tisků | Expozice Stavební vývoj Klementina |
Státní technická knihovna, která sídlí v bočním traktu Klementina, se přesune do nové budovy v Dejvicích. | Místo ní zde dostanou prostor Slovanská knihovna, která se na Letnou stěhovat nebude a Ředitelství Národní knihovny |
III. podlaží
Dnes | Po roce 2011 |
Provozní prostory knihovny | Tam, kde jsou dnes regály přeplněné knihami, najde po roce 2011 nové místo Studovna hudebních a historických fondů i její depozitáře |
IV. podlaží
Dnes | Po roce 2011 |
Provozní prostory knihovny | Místo depozitářů bude v knihovně sídlit také řada nových institucí. Národní knihovna již předběžně jedná o pronájmech s Knihovnou Václava Havla, Filozofickou fakultou UK, Pražskou komorní filharmonií, Svazem českých knihkupců a nakladatelů anebo Českým PEN klubem. |