Praha - Zpráva televize Prima, že v teplické nemocnici je hospitalizována šedesátiletá žena, která trpí lidskou verzí nemoci šílených krav, je zřejmě nesprávná.
"Nechápu, kde se ta informace mohla vzít," kroutí hlavou neuropatolog František Koukolík z Thomayerovy nemocnice v Praze, který je vedoucím Národní referenční laboratoře pro prionová onemocnění. Tedy ta, kam se počítá i nemoc šílených krav.
"K případu jsme do Teplic už dříve vyslali našeho odborníka asistenta Roberta Rusinu, který má s chorobou bohaté zkušenosti," pokračuje Koukolík. "Podle klinického, neurologického i biochemického vyšetření pacientky jde téměř s úplnou jistotou o sporadickou formu Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (CJD). Tedy nikoli o lidskou formu nemoci šílených krav," zdůrazňuje.
S úplnou jistotou se to lékaři dozvědí až po pitvě. Pacientka totiž nemá naději na přežití.
Není CJD jako vCJD
Protože tyto choroby si lidé často pletou, je na místě malé vysvětlení.
Nemoc šílených krav, označovaná zkratkou BSE, patří mezi takzvaná prionová onemocnění. S největší pravděpodobností ji způsobují deformované priony - malé bílkovinné částice v mozku.
Choroba skotu se v minulosti nejvíce rozšířila v Británii, ale objevila se i v mnoha dalších zemích světa, včetně České republiky.
Pojídáním infikovaných tkání z nemocných zvířat se pak zřejmě nakazili i lidé. V případě, že se touto chorobou skotu nakazí člověk, nazývají lékaři onemocnění novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, nebo také variantní CJD či vCJD.
Tato nemoc byla popsána v roce 1996, od té doby na ni ve světě zemřelo přes dvě stovky lidí. Nejvíce v Británii, nikdo v České republice.
"Přirozená" nemoc
Variantní CJD, neboli lidskou obdobu nemocí šílených krav, je však nutné odlišovat od "obvyklé" Creutzfeldt-Jakobovy nemoci. Na ni ve vyspělých zemích ročně umírají jeden až dva lidé na milion obyvatel. Neboli deset až dvacet osob ročně v České republice.
Tato lidská nemoc má několik podob. Jednak takzvanou sporadickou, u níž lékaři dosud nevědí, proč vzniká. A dále familiární, jež je důsledkem genových mutací v rodině nemocných - v tomto případě se choroba objevuje mezi příbuznými.
Onemocnění se obvykle vyskytuje u lidí starších šedesáti let.
Podle primáře Koukolíka tedy má nemocná žena z Teplic takzvanou sporadickou formu CJD. To znamená, že lékaři nevědí, proč zrovna v jejím mozku zmutovaly bílkovinné priony a začaly jej ničit. Vědí však, že se toto onemocnění liší od lidské obdoby nemoci šílených krav (vCJD). To totiž má trochu jiné projevy a nejčastěji postihuje mladší lidi.
Dutinky v mozku
Creutzfeldt-Jakobova nemoc se podobně jako ostatní prionová onemocnění projevuje tím, že v nervových tkáních v mozku vytváří mikroskopické dutinky. Mozek se tím ničí, pacient trpí demencí a nakonec nevyhnutelně umírá.
Do prionových onemocnění patří kromě zmiňovaných CJD a nemoci šílených krav také třeba zvířecí choroby s výstižnými českými názvy klusavka (zvaná rovněž třesavka) nebo chronické chřadnutí jelenů. Lékaři sem započítávají i velmi vzácné lidské onemocnění kuru, jež se v minulosti vyskytovalo mezi lidojedy na Nové Guineji, kteří pojídali mozky zemřelých. Tímto kanibalistickým obyčejem se právě choroba šířila.
Obdobně, v tomto případě ovšem konzumací infikovaného hovězího, se zřejmě na lidi přenesla i nemoc šílených krav. Dnes se má možné infekci zabránit tím, že na jatkách se testuje mozek poraženého skotu staršího třiceti měsíců (dříve se choroba nedá prokázat). I zvířatům, která testem projdou jako zdravá, se na jatkách vyřazují rizikové tkáně (mozek, mícha, brzlík, mandle, slezina oči a tenké střevo), v nichž mohou infekční priony být.
Tato bezpečnostní opatření by měla udržet současný stav, kdy se na lidskou obdobu nemoci šílených krav v Česku nikdo nenakazil. Ani ona nešťastná pacientka v teplické nemocnici.
