Nová struktura zajišťuje komfortní oblékání v různých teplotních podmínkách.
"Dodává pocit sucha a příjemného tepla," řekla Aktuálně mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková. "Technologie je založena na vhodném střídání pruhů o různých tepelně kontaktních vlastnostech. Ale pozor - jde skutečně o strukturu textilií, nikoli o nová vlákna, jak uvedla ČT," upozornila Kočárková.
Ultrafunkční ponožky
Na vývoji vysoce funkčních textilií spolupracuje profesor Hes například s pražskou firmou Moira, která v současné době již v praxi testuje 500 párů ponožek vyrobených z této nové textilie.
Příznivé tepelně-kontaktní a tepelně-izolační vlastnosti dodává vysoce komfortním textiliím polypropylenové vlákno se speciálním průřezem. Hesovi se podařilo najít novou strukturu textilie, která přináší další zlepšení komfortu oblékání u nových vybraných výrobků.
"Podařilo se vyvinout takovou strukturu textilie, která spolu s polypropylenovým vláknem poskytuje ponožkám nebo spodnímu prádlu vyváženě suchý kontaktní komfort, a to téměř za všech okolností. V teplém ročním období umožňuje nová struktura textilie dostatečný odvod potu a současně brání přehřátí organismu. V chladném období zase dostatečně tepelně izoluje a brání prochlazení," vysvětluje Hes.
Pot už nevadí
Při vývoji nové struktury textilie byly k simulaci podmínek podle Hese použity přístroje s velmi citlivými snímači teploty o tloušťce několika desítek mikronů napodobující čidla v lidské kůži.
Ty jsou umístěny ve stejné hloubce pod povrchem detektoru tepelného omaku a měří stejně rychle jako snímače lidské. Celý snímací blok se pak udržuje ve stejné teplotě jako čidla v pokožce. Výsledky měření pak hodnotí počítač pomocí jediného parametru - tepelné jímavost.
"Čím je tato hodnota nižší, tím je textilní výrobek na omak teplejší. Takto lze hodnotit i omak textilií zvlhčených potem," dodal profesor Hes
Tým Luboše Hese začal nové a vhodnější materiály vyvíjet na základě poznatků o lidském těle. "Bavlněné spodní prádlo se dnes už při vrcholových sportovních aktivitách vůbec nepoužívá. Bavlna sice saje vlhkost, ale odpařuje ji velmi pomalu a nedostatečně ji rozvádí do plochy textilie. Prádlo nasycené vlhkostí má sníženou úroveň tepelné izolace, zůstává vlhké a zpocený člověk tak snadno prostydne," vysvětluje svou práci profesor Hes. "Ve světě se v posledních letech nosí spodní prádlo ze speciálního polyesteru. Stejně dobré možná i lepší jsou ale pletené výrobky na bázi polypropylenu, který před třiceti lety v Brně vyvíjel Bohumil Piller," říká Hes, který na liberecké univerzitě vyučuje obor Komfort textilií.
Věda pro vojáky
Tento relativně mladý obor souvisí podle něj s komfortem na pracovišti, pracovním lékařstvím, vrcholovým sportem i s aktivním využitím volného času.
Obor se začal vyvíjet na základě požadavků americké armády. Američtí vojáci při válečných pouštních operací ve čtyřicátých letech minulého století neměli v běžných uniformách velkou šanci na přežití. Bylo nutno vyvinout textilie, které zaručují komfort nošení a tepelnou pohodu i v extremních a proměnlivých klimatických podmínkách a to při všech fyzických aktivitách.
