Praha - Co znamenají lékařské zprávy o stavu exprezidenta Václava Havla? Redakce Aktuálně.cz kontaktovala lékaře, kteří se zabývají stejnými onemocněními, jakými nyní Havel trpí, a na základě jejich hodnocení sestavila následující shrnutí.
Dotazovaní lékaři nejsou členy ošetřujícího týmu, nejsou tedy vázáni mlčenlivostí, ale zase neznají všechny konkrétní podrobnosti. Proto také nechtěli být se zdravotní analýzou svými jmény spojováni.
Původní potíže
Lékaři našli Václavu Havlovi absces (ohraničený zánět, vlastně dutinu vyplněnou hnisem) v měkkých tkáních na krku. I když to bylo v oblasti, kde měl pacient v minulosti provedenou tracheotomii (chirurgicky vytvořený otvor v průdušnici pro usnadnění dýchání umělou trubicí), není z dostupných zpráv zřejmé, jestli dřívější tracheotomie měla bezprostřední podíl na vzniku abscesu, nebo vznikl z jiných důvodů.
Lékaři ložisko tohoto zánětu odstranili v pondělí, exprezident při tom byl v narkóze. Tím byl problém s abscesem vyřešen.
Následné potíže
Václav Havel je však komplikovaný pacient. Už v roce 1996 mu lékaři museli odebrat kvůli zhoubnému nádoru část pravé plíce, čímž byla omezena jeho dýchací kapacita.
Nynější narkóza tedy zatížila činnost pacientových plic, které byly napojeny na dýchací přístroj. To s sebou obvykle přináší zvýšené vytváření a zhoršené odstraňování hlenu v plicích.
Objemný kus hlenu se při tom uvolnil a ucpal přívodnou vzduchovou cestu pro dolní lalok pravé plíce, který tím vyřadil z činnosti.
Za normálních okolností by lékaři hlen odstranili přístrojem zavedeným do dýchacích cest přes ústní nebo nosní dutinu (bronchoskopií). Což je metoda, která v případě Havla šla použít pouze částečně, protože stavba Havlových plic je poškozena a pozměněna předchozí operací zhoubného nádoru.
Dále lékaři použili k odstranění hlenu léky, které hlen rozpouštějí, a pacient jej podle svých možností zkouší vykašlávat.
Nynější riziko
Části plic, které jsou vyřazeny z dýchání, jsou rizikovým terénem pro vznik zánětu. Toho se ošetřující tým zřetelně u Havla nyní nejvíce obává. Proto nasadil antibiotika.
Baktérie schopné vyvolat zánět už podle vyjádření členů ošetřujícího týmu v Havlových plicích jsou. Nejpravděpodobnější by bylo, že vyvolají zánět hnisavý, při němž vznikající hnis zalije plicní sklípky a znemožní dýchání.
Komplikující souvislosti
Havel sleduje televizi, takže je otázka, zda by ošetřující lékaři zveřejnili špatnou prognózu, protože by se ji z televize dozvěděl. Lékaři dotazovaní redakcí Aktuálně.cz však uváděli, že když v televizi sledovali členy ošetřujícího týmu, měli subjektivní dojem, že (zatím) nic neskrývají.
Členové lékařského konzilia pro stanovení postupu Havlovy léčby (seznam zde) svým profesionálním zaměřením přesně odpovídají tomu, co vyžaduje stanovená diagnóza. V konziliu není žádný specialista, jehož zařazení by naznačovalo, že pacient by měl ještě jiné zdravotní potíže.
Podle zpráv médií je poradám konzilia přítomna exprezidentova manželka Dagmar Havlová, to by mohlo omezovat vnitřní otevřenost odborných debat.
Shrnutí
Ani absces, ani zahlenění plic obvykle pro běžného pacienta nepředstavují závažné ohrožení. Avšak Václav Havel je pacient znevýhodněný mnoha předchozími zdravotními problémy a chirurgickými zákroky a průběh onemocnění je nevypočitatelný: pacient se může za pár dnů vrátit do původního stavu, ale může se mu také fatálně přitížit.
I když u Havla existuje také riziko srdečního onemocnění, je zřejmě menší než riziko zánětu v plicích, a mělo by být zvládnutelné, pokud by se ovšem nepřipojilo k zánětu plic. Kombinace obou obtíží by představovala dost velký problém.
Prognóza a na co dávat pozor
Pokud se už nic nezhorší, Václav Havel by se z problémů měl dostat. To je podle dotazovaných lékařů stále docela pravděpodobné.
Hrozí však, že se rozvine zánět, který se z dýchacích cest rozšíří na vlastní plicní tkáň, nejdříve v nyní postižené pravé a pak i v levé plíci. Tím vznikne takzvaná bronchopneumonie, tedy zánět plic. Pak by se pravděpodobnost jeho uzdravení výrazně zmenšila.
Lékaři by museli nasadit klasické dýchací přístroje (nejenom pomocnou, neinvazivní dýchací masku, jakou nyní používají). To by takto těžkému pacientovi mohlo způsobit další řetězec problémů. Z vyjádření členů ošetřujícího týmu vyplývá, že se budou snažit vyhnout nasazení obvyklých invazivních dýchacích přístrojů, jak to jen půjde.
Každou zprávu o rozšíření zánětu do další části plic a o nasazení běžného, invazivního dýchacího přístroje je proto možné považovat za významnou a neoptimistickou.
