Praha - Zemětřesný roj, který se v těchto dnech projevuje v okolí Chebu, není pro odborníky velkým překvapením.
Právě v západním cípu Čech, ohraničeném městy Kraslice, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, zaznamenávají seizmologové nejsilnější česká zemětřesení.
Chvění země však mohou občas pozorovat i lidé v dalších oblastech České republiky.
Těžkotonážní hřmot
Západočeská zemětřesení jsou nepříjemná: neobvyklé na nich je, že je provází hluk, který připomíná hřmění nebo průjezd těžkotonážních vozidel. To pochopitelně psychice lidí, jimž se zrovna chvěje půda pod nohama, nepřidá.
Od opravdu ničivých zemětřesení se však ta, která se nyní objevují v okolí Chebu, podstatně liší. Naštěstí i tím, že jsou mírnější.
Obvyklou příčinou zemětřesení je vyrovnávání tlaků mezi vzájemně se pohybujícími deskami zemské kůry. Povrchové části Země do hloubky kolem jednoho sta kilometrů tvoří několik desek, jež svými rozměry přibližně odpovídají velikosti kontinentů. Desky se pohybují vůči sobě rychlostí pouhých několika centimetrů za rok. Avšak i takto nepatrné posuny vedou k postupnému hromadění energie.
Nejhůře je v Tichomoří
Když napětí převýší pevnost zemské kůry, sousední horninové bloky se vůči sobě prudce posunou a energie se během několika vteřin uvolní. Velká zemětřesení se proto vyskytují především na styčných plochách desek.
Skutečně silná zemětřesení ohrožují hlavně lidi žijící při okrajích tichooceánské desky (v Japonsku, Indonésii, Chile, Mexiku, Kalifornii či na Aljašce). V Evropě je typickou oblastí pro zemětřesení Středomoří, kde se stýkají euroasijská a africká deska, a ohroženy jsou především Řecko, Turecko, Itálie, Makedonie, Černá Hora, Chorvatsko a Albánie.
Podstatně méně často je lze zažít také uvnitř desek v místech jejich oslabení, například podél významných zlomů v zemské kůře.
Česká republika leží uvnitř euroasijské desky, takže katastrofa velkých rozměrů je v našich končinách velmi nepravděpodobná.
Sopečný původ
Nynější zemětřesný roj na Chebsku má patrně jiný původ.
"Do hlubin samozřejmě nevidíme, ale podle mnoha příznaků soudíme, že souvisí s magmatickou aktivitou," říká Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.
V západních Čechách je zeslabená zemská kůra. Díky tomu tu ze země tryskají četné minerální prameny. A taky se chvěje země. Ve čtvrtohorách, před asi 300 tisíci lety, tu byly i činné sopky. Magma, které je tehdy zásobovalo z hlubin, občas pronikne blíže k povrchu. Jako nyní, kdy se dostalo do hloubky asi deseti kilometrů a vyvolalo tu otřesy půdy.
"Z geofyzikálních pozorování je zřejmé, že současný režim napětí v zemské kůře Českého masívu brání případnému prostoupení magmatu až k zemskému povrchu, a tím zamezuje sopečné činnosti," říká doktor Špičák. "Kůra Českého masívu je nyní tektonickým napětím stlačována, takže je méně prostupná, než byla před statisíci lety. Tehdy magma až na povrch pronikalo."
Možná dny, možná měsíce
Magmatický charakter zemětřesení způsobuje, že se energie neuvolňuje jednorázově, jako na tektonických zlomech, nýbrž postupně, v sériích menších otřesů.
"Mohou trvat pár dnů, ale třeba i několik měsíců. Stále to nedokážeme přesněji odhadnout," říká Aleš Špičák.
Jak poznamenává, chtěli by vědět víc: "Žádali jsme v minulých letech opakovaně ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu o podporu našich projektů na přesnější určení hluboké geologické stavby oblasti a na podzemní víceparametrovou laboratoř ve vrtu. Ta by mohla zaznamenat i jemné změny některých parametrů, na povrchu neměřitelné, signalizující napěťové změny v horninovém masívu předcházející zemětřesení. Bohužel neúspěšně. Budeme žádat znovu, v nových souvislostech se třeba bude naše žádost posuzovat jinak."
Neohrozí králikárnu, natož Temelín
Nejvyšší naměřená síla současných zemětřesení, přibližně čtvrtého stupně Richterovy škály, je řadí mezi zemětřesení slabá, při nichž mohou popraskat zdi, ale lidem se nic nestane.
Na otázku, jestli taková seismická činnost může ovlivnit třeba bezpečnost jaderné elektrárny Temelín, Aleš Špičák odpovídá: "Na takovou dálku to nemůže mít vliv ani na králikárnu, natož na zabezpečenou stavbu."
Kde se ještě může chvět půda
Další oblastí v Česku, kde se dá zemětřesení někdy zažít, je území mezi Trutnovem a Náchodem. Pod ním se táhnou zlomy v zemské kůře, do nichž se přenáší pnutí z okrajů euroasijské desky. Zemětřesení, při němž padaly komíny ze střech a objevily se trhliny ve zdech, zde bylo zaznamenáno naposledy v roce 1901.
Zeslabená kůra je také pod Opavskem a Jeseníky, avšak zdejší otřesy půdy bývají méně časté než v západních Čechách a na Náchodsku.
Zvláštním případem je pak ještě Ostravsko, kde jsou občasné slabé otřesy vyvolány hlubinnou těžbou uhlí, která mění stabilitu horninového masivu. Účinky zdejších zemětřesení však bývají omezeny na jednotlivé hlubinné doly.
Výjimečně je možné na území České republiky pocítit otřesy, které se jako vlny šíří z epicentra některého silného zemětřesení v nedalekém zahraničí. Nejpravděpodobněji se to může projevit v jižních Čechách a na jižní Moravě, kde obyvatelé mohou pocítit silnější zemětřesení vzniklá ve východních Alpách a v severní Itálii.
