Objev popisuje aktuální vydání odborného časopisu Science, který zároveň upozorňuje amatérské alchymisty, aby si neslibovali, že  pěstováním těchto bakterií založí zlatý důl na vlastním dvorku.  

"Musíte tam mít nejprve zlato. Pokud tam není, bakterie ho nevyrobí," cituje časopis vedoucího vědeckého týmu geomikrobiologa Franka Reitha.

Jeho tým sebral vzorky zlata ze dvou australských dolů, které leží více než tři tisíce kilometrů od sebe. V 80 procentech vzorků nalezli vědci právě bakterii Ralstonia metallidurans.

"Zjistili jsme, že bakterie dokáže akumulovat zlato," řekl Reith v rozhovoru pro agenturu AP.

Působení Ralstonia metallidurans přirovnal k mikroskopické půdní pračce. Bakterie vstřebá těžké toxické kovy z půdy v jejich rozpuštěné podobě a přemění je na méně toxické. Tímto způsobem podle Reitha také bakterie nasaje drahý kov obsažený v půdě a vrstvu po vrstvě vytváří drobounká zlatá zrnka.

Přesný mechanismus, jak tento proces probíhá, však vědci ještě neznají.

"Chtěli jsme dokázat, že mikroorganismy jsou schopné přispět ke vzniku zlatých zrn, ačkoli to bylo dříve zpochybňováno," vysvětluje cíle výzkumu Reith a dodává: "Neříkám, že tyto organismy jsou jediným způsobem, jak zrna vznikají, ale je to jedna z cest."

Odborníci dosud zastávali teorie, že zlatá zrnka vznikají buď odpadnutím od větších kusů zlata, nebo chemickými procesy.