Nezvyklou barvu mu propůjčuje složení z podobně nepatrných částeček, jako je tomu u nadzemské oblohy.
Prstenec Uranu se navíc nápadně podobá vnějšímu prstenci kolem planety Saturn.
"Modré jsou proto, že jde o malinké částečky," vysvětlil expert z Kalifornské univerzity v Berkeley Imke de Pater. "Ze stejného důvodu je modré nebe. Jsou to malé částečky, jež rozptylují světlo domodra," dodal.
Většina prstenců kolem planet je zbarvena dočervena, což je dáno velikostí částic, z nichž jsou složeny. A to je také důvod, proč vnější prstenec Uranu dlouho unikal pozornosti astronomů. Mylně totiž prstence hledali v infračervené oblasti spektra.
Podobně jako Saturnův prstenec, jenž se podle nedávných poznatků vytvořil z měsíce Enceladus, skrývá i modrá obruč Uranu malý měsíc zvaný Mab.
Ten je ale příliš titěrný a chladný, než aby chrlil gejzíry ledu, které za souputníkem Saturnu na orbitě pravděpodobně vytváří modrý závoj. "Myslím, že není možné, aby modrý prstenec vytvářela činnost gejzírů," řekl profesor de Pater.
Vědci se domnívají, že při dopadu meteoritů se z měsíce Mab uvolňují drobné úlomky. Ty větší zůstávají na oběžné dráze kolem měsíce nebo jsou odneseny pryč. Ty menší však poletují kolem a následně vytváří prstenec.
Modrý prstenec kolem Uranu byl objeven až při srovnání údajů z Keckova teleskopu na Havajských ostrovech a fotografií pořízených Hubbleovým vesmírným dalekohledem.
Vědci nyní pátrají po prstencích kolem dalších planet, dokonce i kolem Marsu.
