Praha - Pacienty po transplantacích ohrožuje celkové oslabení imunity. Pomocí nanovláken by ale vědci z ústavů Akademie věd mohli být v budoucnosti schopní tyto důsledky zmírnit.
Řešení je poměrně jednoduché.
Prokázal jim to experiment, kdy kůži transplantovanou z jedné myši na druhou vědci pokryli nanovlákny, ze kterých se postupně uvolňovala látka zvaná cyklosporin A.
Ta celkově oslabuje reakci imunitního systému vůči štěpu a využívá se buď při transplantacích orgánů nebo v případě onemocnění způsobených nadměrnou aktivitou některé ze složek imunity (například lupénky, na niž nezabírá běžná léčba, nebo revmatoidní artritidy).
"K uvolňování imunosupresiva (látky potlačující imunitu, pozn. red.) docházelo pomalu a cyklosporin A tak působil v malých dávkách po delší časový úsek," říká k nové metodě hlavní autor studie docent Vladimír Holáň.
"V okolí takto transplantované kůže byl ve srovnání s kontrolními vzorky pozorován výrazný pokles zánětu, který je průvodním znakem odmítání transplantátu," dodává Holáň.
Proč vyřadit imunitu?
Důvodem, proč musí být imunita oslabena, je, aby transplantovaný orgán nebyl tělem odmítnut.
Pokud totiž za normálních okolností imunitní systém zjistí, že nový orgán nepoznává a je mu cizí, identifikuje ho jako potenciální ohrožení.
V návaznosti na to proti němu spustí mohutný útok, v jehož konečném důsledku dojde k silné imunitní reakci. Té se dá vyhnout, popřípadě ji alespoň zmírnit, buď tak, že dárce a příjemce jsou si geneticky blízcí (v nejlepším případě se jedná o jednovaječná dvojčata) nebo tím, že se imunita příjemce uměle oslabí.
To však s sebou logicky nese mnoho problémů, protože tělo se stává náchylné k infekčním onemocněním a nádorům, s nimiž nemá "sílu a prostředky" se vypořádat.
Dvojsečná zbraň cyklosporin
Problém s využitím zmíněného cyklosporinu je ten, že se používá systémově (jde do celého těla) a oslabuje tak imunitu i tam, kde to není žádoucí.
Navíc se ho kvůli nemožnosti zacílení na konkrétní místo musí použít poměrně velké množství.
K vedlejším účinkům této látky přitom patří například vysoký tlak, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, porucha funkce jater nebo toxicita vůči ledvinám.
I přesto patří mezi ostatními imunosupresivy k nejlépe snášeným.
Holáňovi a jeho týmu se nyní podařilo ukázat, jak lze některé problémy s využitím této látky obejít a pomocí nanovláken, využitých jako nosič léku, zmírnit její vedlejší účinky a zlepšit potransplantační vyhlídky.
Tyto výsledky byly publikovány v časopise Journal of Controlled Release.
