Na nebi shořel prach z let 1466 a 1533

Josef Tuček
18. 11. 2009 8:00
Meteorický roj Leonidy způsobují částice uvolněné z komety Tempel-Tuttle
Meteorický roj Leonidy nakreslený v roce 1833 v Severní Americe.
Meteorický roj Leonidy nakreslený v roce 1833 v Severní Americe. | Foto: Wikimedia Commons

Praha - Déšť meteorů zvaných Leonidy a hořících v atmosféře vyvrcholil v noci z úterý 17. listopadu na středu. Nejvíce v něm letos hořel kosmický prach uvolněný v letech 1466 a 1533 z komety Tempel-Tuttle.

Podle astronomických výpočtů nastala nejvyšší aktivita krátce před 23. hodinou. Kolem této doby na nebi planuly podle upřesněných výpočtů asi dvě stovky meteorů během hodiny.

Bohužel, kvůli zataýené obloze a špatné viditelnosti se v Česku tento úkaz nedal příliš pozorovat. Nejlepší pohled měli vzhledem k natočení Země letos obyvatelé Indonésie.

Prach za kometou

Roj Leonidy tak, jak jej zachytili hvězdáři z Mallorky v roce 1999.
Roj Leonidy tak, jak jej zachytili hvězdáři z Mallorky v roce 1999. | Foto: Astronomická observatoř Mallorca

Tomuto meteorickému roji, který se v tuto dobu objevuje na obloze každý rok, se říká Leonidy proto, že přilétává ze směru od souhvězdí Lva (latinsky Leo) na severní obloze. Původcem roje je však kometa Tempel-Tuttle.

Ta oblétá kolem Slunce jednou za 33 let. Když se přiblíží ke Slunci (naposledy to bylo v roce 1998), oddrobuje se jeho vlivem z jádra komety prach, který se pak za kometou táhne po dlouhé délce její dráhy. Naše planeta do tohoto pruhu rozptýleného prachu pravidelně jednou za rok vlétne. Částečky z komety při tom ve velkém hoří v zemské atmosféře.

Pruh však není jednolitý, připomíná spíše svazek vlasů, v němž každé vlákno pochází z průletu komety v jiném roce. Letos dráha Země překřižuje nejznatelněji "vlákna" prachu, které po sobě kometa zanechala při průletu v roce 1466 a v roce 1533. Částice z roku 1466 hořely v zemské atmosféře s maximem ve 22:43 hodin středoevropského času a částice z roku 1533 dosáhly maxima ve 22:50.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Papež zrušil kvůli bolesti nohy obřady

Papež František kvůli bolesti nervů v noze zrušil dva náboženské obřady plánované na 24. a 25. ledna a každoroční projev pro diplomaty sloužící u Svatého stolce, který měl přednést v pondělí. Svou tradiční nedělní modlitbu Anděl páně ale přednese. Podobné zdravotní potíže trápily hlavu katolické církve již na přelomu roku. Nové problémy vznáší otazníky nad jeho cestou do Iráku plánovanou na začátek března, kterou už tak ohrožovala pandemie covidu-19. Papežovy zahraniční cesty jsou většinou velmi náročné, hlava církve se při nich setkává s velkým množstvím lidí, slouží dlouhé mše a hodně cestuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy