Washington - Na Marsu může být život, starý jen pár let. Mohly jej tam totiž v podobě odolných mikroorganismů zanést pozemské sondy, které na rudé planetě přistály.
Vědci tedy na letošní září připravují konferenci, kde proberou, jestli se dá něčemu podobnému aspoň v budoucnu zabránit.
Mikroorganismy na kometě
Myšlenka, že mikroorganismy dokážou přežít let vesmírem, není tak nesmyslná, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Mezi hypotézami o vzniku života na Zemi, jsou stále i takové, že jej z kosmických dálav přinesla kometa či jiný objekt, který se před miliardami let srazil se Zemí. Tím se na naši planetu dostaly malinké organismy, jež se postupně vyvíjely, až nakonec daly vznik i lidem.
Odolnost jednoduchých živých organismů loni prokázali vědci, které vedl Jörg Fritz z Humboldtovy univerzity v Berlíně. Vzali bakterie a lišejníky z velehor a polárních oblastí. Jejich klidová stadia (bakteriální spory a lišejníkové soredie) vystavili v laboratoři vysokým tlakům i teplotám, jaké odpovídají srážce komety se Zemí. Jak popsali v odborném časopise Astrobiology, malá část těchto organismů dokázala přežít.
Omezená opatrnost
V komentáři v posledním čísle vědeckého časopisu Science připomíná Christopher McKay z Amesova výzkumného střediska patřícího americké kosmické agentuře NASA, že pouze dvě sondy Viking, které na Marsu přistály v roce 1976, byly před vysláním ze Země dostatečně tepelně sterilizovány.
Pak mezinárodní výbor pro vesmírný výzkum (COSPAR) usoudil, že vzhledem k nehostinným podmínkám na našem planetárním sousedovi není nutné sondy nadále tepelně sterilizovat, pokud nejsou určeny přímo pro hledání života.
Další výzkumná zařízení poslaná na rudou planetu - americká sonda Pathfinder, obě robotická vozítka Spirit a Opportunity i britská sonda Beagle 2, která se ztratila při přistání v roce 2003 - obsahovala stovky tisíc bakterií.
Pak v roce 2003 výbor COSPAR upravil pravidla tak, že vyžadovala tepelnou sterilizaci těch součástí sond, které mohou přijít do styku s potenciálním životem na Marsu. A tak sonda Phoenix, která na rudé planetě pracovala loni, už byla upravenější: její robotické rameno, jež se zavrtávalo do půdy, bylo na Zemi sterilizováno a pak uchováno v ochranném balení až do přistání.
Odolné k drsnému zacházení
Podle předpokladů většina mikroorganismů nepřežila let vesmírem. Spoustu z těch, které přicestovaly skryté uvnitř sondy, nakonec na povrchu Marsu zabilo ostré ultrafialové záření Slunce, které řídká marsovská atmosféra nedokáže odfiltrovat (na rozdíl od zemské atmosféry, která nás před nejničivějšími složkami slunečního záření chrání).
Avšak některé bakterie v klidovém stadiu (jako spory) mohly přežít i hodně drsné zacházení. Zejména pokud zůstaly skryty pod tělem sondy nebo se dostaly do úkrytu v půdě. Pokud se jim vytvoří vhodné podmínky, znovu se vrátí k běžnému životu.
Nevypočitatelné křížení
Pozemské bakterie by se mohly "probudit", pokud by se například na Marsu v budoucnu změnilo klima a oteplilo se. Případně se jim na chvíli zlepší podmínky pro život, když na některých místech planety v marsovském létě teplota stoupne nad bod mrazu.
Mars tedy může být nechtěně kolonizován bakteriemi, které by se na něm mohly šířit a nepředvídatelně rozvíjet podle místních možností.
Ještě složitějším etickým problémem je eventualita, že by se "přivandrované" mikroorganismy mohly smíchat s těmi, které možná jsou na Marsu, ale zatím je nebylo možné pozemskými přístroji prokázat.
Vědecká konference plánovaná na září by tedy měla odpovědět na otázku, jak daleko smějí lidé zajít při výzkumu našeho planetárního souseda, aby nenarušili podmínky pro případný přirozený vývoj života na něm.
Astronauty nejde převařit...
McKay ve svém zmíněném komentáři pro Science dokonce navrhuje, aby příští robotické expedice navštívily místa předchozích přistání, a také pádů sond. Všechna zařízení, trosky i půdu, která mohla být kontaminována, by pak automaty pečlivě vystavily přímému slunečnímu ultrafialovému záření, aby pozemské mikroorganismy určitě zahynuly.
Christopher McKay také připomíná, že pokud bude opravdu vyslána lidská expedice na Mars, nebude samozřejmě dost dobře možné astronauty tepelně sterilizovat... I při nejlepší snaze by nakonec z lidské základny nějaké mikroorganismy do marsovské "přírody" téměř určitě vyklouzly.
Je tedy otázka, jestli lidská civilizace může dokázat zkoumat cizí svět, aniž by jej ovlivnila. Na vlastní planetě to lidé nikdy nedokázali.
