V některých evropských zemích se nedávno objevila u zvířat nemoc, která se v poslední fázi projevuje tím, že ovcím a skotu zmodrá jazyk. Když o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben v tiskové zprávě, přiložil do e-mailu pro novináře i rýmovačku:
Kousnout se do jazyka, až zmodrá,
než říci blbost, toť rada dobrá.
U Josefa Dubna to není nic neobvyklého. Veršovánky přidává ke každé tiskové zprávě, která míří k novinářům. Dělá to tak už čtvrtým rokem. Teď se na Dubna dokonce obrátili zájemci, kteří by chtěli výběr jeho veršů vydat knižně.
| "Jak se má prase na Unter den Linden štráse?" Přečtěte si ukázky z Dubnovy básnické tvorby |
"Je to nadějné, zdá se, že by to mělo vyjít ještě letos," usmívá se Duben.
Za čtyři roky stovky veršů
Zdobit své tiskové zprávy o ptačí chřipce, nemoci šílených krav či o ochraně před salmonelózou veršovanými průpovídkami začal mluvčí Duben pravidelně v roce 2002.
"Ani nevím, co bylo prvním impulsem, proč zrovna psát básničky. Chtěl jsem ale suché tiskové zprávy nějak odlehčit," vysvětluje Duben.
Všechny své rýmovačky si schovává, ale kolik přesně jich bylo, neví. Jeho produkce je ovšem úctyhodná. Každý rok vydá okolo dvou set tiskových zpráv. To znamená, že letos se jeho tvorba vyšplhá k číslu osm set.
Snaží se, aby se báseň vztahovala k tématu, o kterém píše v tiskové informaci. "Vždycky je tam nějaký odkaz," potvrzuje Duben.
Rozhodně neprožívá nějaká tvůrčí muka nad prázdným papírem. Vymyslet jednu rýmovačku mu trvá tak pět až deset minut, jen výjimečně déle.
Dnes bez básničky, proč?
Dubnovy básničky se staly poměrně populární a někteří novináři je vyloženě vyžadují.
Když mluvčí veterinářů informoval o nemoci šílených krav, básničku do tiskové zprávy ani nezařadil, protože mu to připadalo příliš vážné téma.
Odezva ovšem byla okamžitá: "Dneska bez básničky, jak je to možné?" ozval se jeden novinář.
Jiný redaktor se dokonce přiznal, že tiskové zprávy veterinární správy ani moc nečte. Více ho zajímají právě Dubnovy veršovánky.
"Dostávám jedině pozitivní reakce, záporná ještě nepřišla ani jedna," tvrdí Duben.
Jeho manželka se mu směje, že píše tiskové zprávy jenom proto, aby mohl vymyslet další básničku. "Na to neříkám tak ani tak," dodává Duben.
Se svými veršovanými výtvory neobcházel nakladatelství a nenutil je, aby mu vydala básnickou sbírku. Zájemci o jeho básničky se mu ozvali sami. "Nejspíš vyberou básničky s obecnější platností," odhaduje Duben.
