Washington - Metan na Marsu připravil pro vědce další záhadu. Nejenže stále nevědí, kde se tento plyn na rudé planetě bere a zda jej tam nevytvářejí živé mikroorganismy. Nové výzkumy navíc ukazují, že se chová podivně.
Vědci z americké vesmírné agentury NASA zveřejnili v časopise Science výsledky svých dálkových měření. Vyplývá z nich, že nejjednodušší uhlovodík metan je v atmosféře Marsu rozptýlen ve třech oblastech na severní polokouli Marsu. Toto poznání umožnily spektroskopické analýzy pozorování planety třemi pozemskými teleskopy i přístroji na evropské sondě Mars Express, která tuto planetu obíhá od roku 2003.
Ze sopek, nebo z živých bakterií?
První neklamné poznatky o tom, že se v marsovské atmosféře nachází metan, byly zveřejněny v roce 2004, díky speciálnímu spektrometru na zmíněné sondě Mars Express.
Od té doby vědci bádají, kde se tam tento plyn bere. Možná jsou v podstatě dvě vysvětlení.
První je senzační: plyn je výsledkem látkové výměny baktérií, jaká je známá i na Zemi. Bakterie jej vytvářejí z vodíku a oxidu uhličitého, aniž by potřebovaly kyslík. To by ovšem znamenalo, že na Marsu je život, i když jen na mikroskopické úrovni.
Druhé vysvětlení začíná přízemně: metan na našem planetárním sousedovi může vznikat geologickou činností, například ve vulkánech, z jejichž lávy se plyn uvolňuje. I to by však byl zajímavý poznatek. Pokud jsou totiž na Marsu sopky, vydávají teplo. Tím roztaje vodní led a změní se v kapalnou vodu. A kapalnou vodu (nikoli led nebo vodní páru) potřebují, podle dosavadních představ, živé organismy ke své existenci. A metan by navíc jiným bakteriím mohl sloužit za potravu.
I v druhém případě tedy objev metanu zvyšuje alespoň nepřímo pravděpodobnost výskytu živých mikroorganismů.
Nicméně sopečné výbuchy by měly být provázeny i výrony oxidu siřičitého a dalších plynů v množství, jaká se v marsovské atmosféře nevyskytují.
Příliš krátká doba existence
Co je důležité: metan by se měl vlivem slunečního záření rozkládat zhruba za 350 let. Pokud tedy je v atmosféře Marsu nyní, znamená to, že není pozůstatkem dějů v dávné minulosti, ale odráží současnost.
Právě zveřejněné údaje však ukazují pozoruhodnou skutečnost. Metan je koncentrován ve třech oblastech severně nad marsovským rovníkem, a není jasné proč zrovna tam jeho oblaka unikají. Že by pod povrchem právě tady přežívaly mikroorganismy? Anebo žhnulo sopečné magma?
Podle uspořádání povrchu planety na všech těchto místech badatelé soudí, že tudy mohla v dávné minulosti téci voda.
Navíc z propočtů změn koncentrací metanu během ročních období na Marsu vyplývá, že tamní metan se musí rozkládat během jednoho až čtyř let, tedy mnohem rychleji, než je přirozené. Vysvětlením by mohlo být, že na Marsu jsou ložiska chemických látek, pravděpodobně peroxidu vodíku, které při rozkladu metanu fungují jako katalyzátor.
Vědci tedy mají nad čím přemýšlet.
Poslat tam laboratoř?
NASA shodou okolností zvažovala, že na jedno z míst uvolňujících metan, zvané Nili Fossae, pošle v roce 2011 mnohostrannou pojízdnou laboratoř Mars Science Laboratory. Loni v listopadu však experti toto místo ze svých úvah vyřadili, protože obsahuje mnoho příkrých svahů, které by byly pro přistání rizikové.
Při nynějších poznatcích je však možné, uvedl pro časopis New Scientist zástupce komise pro výběr místa přistání John Grant, že kosmičtí badatelů mohou ještě pro přistání laboratoře vybrat jiné z míst, kde metan uniká. Pak by se dozvěděli zase víc.
