Kromě známé medardovské pranostiky ale existují i jiné, méně citované.

První z nich je pouze odlišným pojmenováním stejného jevu: Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá; druhá pranostika je o poznání pesimističtější: Prší-li na Medarda i Prokopa, shnije mandel i kopa.

Meteorologové i na dnešní den předpovídají déšť, ale mělo by jít jen o ojedinělé přeháňky. Nejvyšší teploty by měly ve čtvrtek odpoledne dosáhnout 12 až 16 stupňů Celsia.

Vše nasvědčuje tomu, že Medard letos přinese léto. V dalších dnech se bude oteplovat. V příštím týdnu by rtuť v teploměrech mohla šplhat až ke třicítce. Chladné počasí by se do konce měsíce vrátit nemělo.

Co způsobuje typické červnové počasí?

Červen je dlouhodobě měsícem s nejvyšším srážkovým úhrnem v roce. Deštivé počasí v době kolem Medarda, tedy kolem 8. června přichází podle statistik klimatologů se sedmdesátiprocentní pravděpodobností.

Například loňský červen byl deštivý. Na horách turisty mohly překvapit i sněhové přeháňky.

V tomto období začíná do Evropy proudit vlhčí mořský vzduch. Na jaře totiž se zemský povrch ohřívá o něco rychleji než oceán. Tato nerovnováha se projevuje vpády chladného vzduchu od severozápadu až severu.

Počátkem června se typické počasí vyznačuje prouděním chladnějšího vzduchu s proměnlivou, ale velkou oblačností a častým deštěm. Těchto vln oddělených suššími intervaly bývá obvykle pět až sedm, takže ochlazení trvá zpravidla dvacet až šedesát dnů.

Klimatolog Jiří Svoboda, který srovnává dlouhodobé řady meteorologických údajů získaných v pražském Klementinu s pranostikami, označuje čas od 6. do 18. června za období vítských dešťů. Svátek svatého Víta se totiž slaví 15. června.