Právě dnes se totiž Mars bude nacházet přesně na opačné straně Země než Slunce. (na plnou velikost grafiky se podívejte zde)
"My uprostřed Evropy si - tuto Zemi podobnou planetu - můžeme letos kupodivu vychutnat nejlépe. Bude totiž svítit vysoko na obloze. Výše než předloni," říká Pavel Příhoda z pražské Hvězdárny a planetária. Předpověď počasí sice hlásí pro dnešní noc nízkou oblačnost, tedy podmínky pro pozorování nepříznivé, hvězdárny přesto budou mít zvečera otevřeno.
Mars v těchto dnech svítí v souhvězdí Berana a současně nedaleko od nápadné hvězdokupy Plejády, známé u nás také jako Kuřátka. O půlnoci vrcholí nad jihem, pak klesá k obzoru a ráno zapadá.
"Pokud to počasí dovolí, uvidíme v dalekohledu Mars jako načervenalý kotouček s několika temnými útvary a bělavou polární čepičkou," navádí Příhoda.
Nejjemnější podrobnosti však ukážou teprve přístroje vyslané ze Země.
Umělé družice Marsu
Mars má své umělé družice, které ho mapují z výšky. "Po jeho povrchu pojíždějí vozítka, která ho studují opravdu zblízka a posílají na Zemi obrazy jeho pusté, ale překrásné krajiny jako pohlednice z dovolené," líčí odborník. "Jsou tak podrobné, že máme pocit, jako bychom se sami rozhlíželi po jeho mrazivé poušti. Mars tak poznáváme stále důvěrněji."
Mars je ze všech známých těles Zemi nejpodobnější.
Jeho sluneční den, zvaný sol, trvá jen o 40 minut déle než náš.
Má rotační osu skloněnou skoro stejně jako Země, proto se na jeho povrchu střídají roční doby. Ty jsou ovšem delší, protože Marsův rok je také delší - 687 pozemských dní. ( na plnou velikost grafiky se podívejte zde )
Planetu obklopuje čile proudící ovzduší. Povrch se podobá pozemské polární pustině a jako na pouštích lze pozorovat písečné přesypy. Do výšky se zvedají mohutné sopky shodné s pozemskými. Jde o štítové sopky havajského typu, některé jsou větší než pozemské. Tak třeba vulkán Olympus Mons vystupuje 23 kilometry nad okolí a má průměr 550 kilometrů.
