Má zdravější bifteky Evropa, nebo USA?

Josef Tuček
3. 4. 2007 15:47
Pátrání po tajemství nemoci šílených krav
Steak.
Steak. | Foto: Wikimedia Commons

San Francisco /Od našeho zpravodaje/ - Je bezpečnější hovězí maso americké, nebo evropské? Odpověď se dá pouze odhadovat.

Američtí a evropští chovatelé skotu se totiž neshodnou, když jde o riziko nemoci šílených krav (BSE).

Američané říkají: V celé naší obrovské zemi se objevily jen zcela ojedinělé případy této choroby. (Veterináři našli tři nemocné kusy, a jeden z nich ani nezapočítali do amerických statistik, protože šlo o zvíře dovezené z Kanady.) Kdežto v Evropě jsou neustále hlášena nová nemocná dobytčata. Proto je americké hovězí určitě lepší než evropské.

Evropané kontrují: U nás je povinná kontrola každého poraženého kusu ve věku, kdy se nemoc může projevit. Takže nemocná zvířata se nedostanou do potravy. Proto je naše hovězí bezpečné. Kdežto Američané nemohou vůbec nemocné zvíře zjistit, protože poražená zvířata testují jen namátkově.

Když netestujete, nevíte

Kdo má pravdu?

Na to se před časem na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v San Francisku zeptal zpravodaj Aktuálně.cz Jiřího Šafáře, který se tímto typem onemocnění dlouhá léta zabývá. Doktor Šafář odešel v roce 1986 z Československa. Nyní je profesorem na Kalifornské univerzitě v San Francisku.

Odpověděl poněkud vyhýbavě, ale jasně: "Rozšíření BSE můžete znát jenom tehdy, když dobytek dostatečně široce testujete. Jinak si prostě nemůžete být jist."

Faktem ovšem je, že si Američané vůbec nepřipouštějí myšlenku, že by nemoc šílených krav skrytě existovala v jejich stádech. I přednáška profesora Šafáře na zasedání AAAS se soustředila na to, co věda o vzniku BSE ví a zda jí dokáže zabránit.

Kde se vzala BSE?

Jiří Šafář připomněl, že dodnes není zcela jasné, jak vlastně BSE vznikla. Existují dvě hlavní teorie.

Americká restaurace specializovaná na bifteky.
Americká restaurace specializovaná na bifteky. | Foto: Josef Tuček

Podle první se přenesla z ovcí trpících obdobným postižením mozku zvaným klusavka (případně svědivka či třesavka). Mrtvé ovce byly zpracovávány v Británii do krmné masokostní moučky. A tou se choroba přenesla na krávy, kde zmutovala do samostatné podoby: BSE. Protože se pak nemocné krávy rovněž používaly do masokostní moučky, zmutovaná nemoc se už dál šířila mezi hovězím dobytkem.

Druhá teorie říká, že nemoc se spontánně vyskytuje v malém množství případů přímo mezi skotem, a nebylo tedy třeba její vznik iniciovat zvenčí. I v tomto případě se však projevil fakt, že nemocné krávy se zpracovávaly do masokostní moučky. Jejím zkrmováním se pak infekce rozšířila.

Záhada pokračující choroby

První teorie nedokáže vysvětlit, jak je možné, že se nemocná dobytčata stále objevují, přestože je v Evropě používání masokostní moučky dávno zakázáno (v Česku se nesmí dávat přežvýkavcům už od roku 1991 a od roku 2003 se jí nesmí krmit ani žádná další zvířata).

"Možná v závodech na přípravu krmných směsí zůstaly infekční částice z minula, které se občas dostanou do nového krmiva, a proto se nemoc stále objevuje," nabízí vysvětlení Jiří Šafář.

Druhá teorie by naopak i nynější občasný výskyt mladých nemocných dobytčat vysvětlila. Podle ní prostě nemocné krávy byly vždycky, jenomže se na to dříve nepřišlo. Dnes je ovšem odhalí testování.

"Zatím se zdá, že BSE minimálně ještě v dohledné budoucnosti bude s námi," shrnul profesor Šafář.

Přenos na člověka je jistý

Co je bohužel zcela jisté: pokusy na zvířatech i pozorování mezi lidmi jasně prokázaly, že pojídáním infikovaných tkání z nemocných zvířat se člověk může nakazit. A dokonce se potvrdil i přenos nemoci krví: v Británii onemocněli čtyři lidé, kteří dostali transfúzi od nemocného dárce, u něhož se ovšem žádné příznaky choroby v době odběru krve neprojevovaly.

Drtivá většina nemocných pochází z Británie, jen zcela ojediněle se vyskytly případy lidské podoby BSE v jiných zemích (žádný se neprokázal v Česku).

Šíření nemoci na lidi by mělo zabránit zejména testování poražených dobytčat. Nemoc se zjistí prozkoumáním jejich mozku. Ani z kusů uznaných jako zdravé se nesmí do lidského jídla dostat mozek, mícha, brzlík, mandle, slezina, oči a tenké střevo, v nichž se vyskytují infekční částice. Tyto části se ještě na jatkách vyřazují. To by mělo přenos nemoci na lidi zastavit.

Naděje na léky v daleké budoucnosti

Ani dobytčí BSE, ani její lidská podoba se nedají léčit. Neodvratně postupně zničí mozek a vedou k úmrtí nakaženého.

Může se to změnit? "Snad," odpovídá Jiří Šafář.

V posledních měsících se podařilo najít látky, které se vážou na infekční částice (takzvané priony), jež zřejmě přenášejí nemoc šílených krav i její lidskou formu. Tím by se časem mohla dát infekce snadno a rychle zjistit ještě u žijícího zvířete a ne až po složitějším vyšetření mozku po porážce.

Lékaři také doufají, že takto by se možná daly infekční částice dokonce zablokovat, a tedy zneškodnit. Ale to se teprve musí ukázat.

Do té doby musíme žít s hovězím, jehož bezpečnost Evropané stále a Američané příležitostně testují.

Foto: Aktuálně.cz
Další články z konference v San Francisku naleznete ZDE.

 
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy