Minárik je ředitelem pražské laboratoře Genomac, která se zabývá analýzou DNA, zejména pro zdravotní účely nebo pro určování rodičovství.
"Teď přemýšlíme o možnosti uložení DNA ve věčném ledu," říká Minárik. "Chápeme to jako uchování současné genetické informace pro lidi, kteří tady budou žít za několik set let."
Zkumavky počkají na lepší techniku
Dnešní postupy neumožňují do nejúplnějších podrobností zmapovat genetický kód každého jednotlivého člověka. Jak doktor Minárik soudí, možná se za stovky let uložená souprava se zkumavkami obsahujícími DNA konkrétních osob najde. Tehdy už budou techniky genetických rozborů mnohem rozvinutější než dnes. A tak DNA předá o současných lidech víc informací, než kdyby potomkům zanechali nějaký dopis.
Představa je tedy taková, že neprodyšně uzavřená schránka s tenkými zkumavkami obsahujícími DNA bude zavrtána do věčného ledu v polárních končinách, případně vhozena do ledové průrvy.
"S předpokládaným odtáváním ledovce bude schránka klesat, až propadne na dno Severního ledového oceánu, kde zůstane uložena," soudí Marek Minárik.
Polární trénink
Spojil se proto se skupinou čtyř českých polárnických nadšenců, kteří chtějí příští rok uspořádat výpravu na zemský severní magnetický pól.
Severní magnetický pól (místo, v němž zemské magnetické pole směřuje přímo dolů), se přesně nekryje se severním pólem (místem, kudy prochází pomyslná zemská osa). Magnetický pól neustále mění svou polohu o zhruba deset až čtyřicet kilometrů ročně, ale zůstává v polárních oblastech.
V rámci přípravy odjíždějí polárníci v pátek na Špicberky. Toto souostroví v Severním ledovém oceánu se pro ně stane jakýmsi cvičištěm, kde vyzkoušejí své vybavení. A také zjistí, jak půjde v drsných podmínkách vyvrtat do ledu úkryt pro schránku s DNA.
DNA živých lepší než popel zesnulých
Marek Minárik zatím nemá představu, kolik lidí, či zda vůbec nějací, budou mít zájem svou DNA poslat příští rok na daleký sever.
Odběr je jednoduchý, stačí si vatovou tyčinkou důkladně vytřít ústní dutinu. Na tyčinku se při tom odrolí buňky a z nich se dá v laboratoři získat DNA.
"Předpokládám, že výprava bude schopna k zemskému magnetickému pólu odnést nejvýš tak sto zkumavek se vzorky DNA," vypočítává. Zájemci o to, aby to byl právě jejich genetický kód, který spočine v polárním ledu, tedy budou muset podle odhadů zaplatit jeden až tři tisíce korun na potřeby expedice.
"Za to ovšem dostanou certifikát s přesnými, podle družicové navigace zjištěnými souřadnicemi místa, kde bude jejich DNA uložena," slibuje Minárik.
Komerční rakety dnes vynášejí do vesmíru vzorky popela lidí, kteří si přáli, aby jejich ostatky byly pohřbeny v kosmu. Vzorek popela z těla amerického astronoma Eugena Shoemakera dokonce vynesla sonda NASA na Měsíc.
Možná se tedy najdou lidé, kteří budou chtít uložit část svého biologického já k (polárnímu) ledu. A naštěstí pro ně ještě zaživa.
