Ostrava - Ropné laguny bývalé rafinerie Ostramo v Ostravě letos konečně ožily. Po více než pětadvaceti letech přešlapování, plánů, záměrů a investic začala jejich likvidace.
Jedno z jedovatých jezer se už viditelně zmenšuje, těžké mechanismy těží zavápněný obsah laguny, vedle se hromadí hmota, ze které se vyrábí alternativní palivo.
Ještě před rokem ležely laguny ladem, tiše otravovaly vzduch lidem kolem a zdánlivý klid a lesk olejové hladiny lákal ptáky do smrtelné pasti.
Loni kolem Vánoc museli ochránci přírody ze Stanice pro záchranu volně žijící živočichů v Bartošovicích odchytit a postřílet třiadvacet labutí, které na lagunách přistály. Když si chtěly zobáky vyčistit peří, které jim nasáklo ropnými látkami, otrávily se.
Osudové osmičky
- Společnost Mero, která spravuje tuzemské ropovody, oznámila v půli prosince nový rekord v přepravě ropy do Česka.
- Ropovody IKL a českou částí Družby přiteklo od začátku letošního roku celkem osm miliónů tun ropy, což je od roku 1994, kdy státní společnost vznikla, nejvíce.
Ředitel ostravského závodu státního podniku Diamo, který má areál Ostrama ve správě, věří, že je vše na dobré cestě, aby laguny zmizely.
"Věřím, že i nebezpečí pro ptáky je tam mnohem menší. Udělali jsme různá opatření, aby se to neopakovalo. Vzhledem k tomu, že už probíhá odtěžování jedné z lagun a zkušební výroba paliva, hluk mechanismů ptáky plaší, takže tam už zdaleka tak často nezalétávají," uvedl Josef Havelka.
Areál hlídají nepřetržitě hlídači s poplašnáky, kteří mají za úkol ptáky, kteří k lagunám zabloudí, plašit střelbou. "Máme k dispozici i akustické plašení pomocí nahrávky křiku orla a štěkotu psů," líčil Havelka.
Jen několik malých ptáčků
Na hladinu zatím nedotčené laguny číslo tři správce rozprostřel bílé polystyrenové destičky, které měly také opticky tříštit hladinu. Ty však nasákly olejnatým obsahem laguny, ztratily bělost a efekt zmizel. "Žádné další labutě už na lagunách neuhynuly. Vím jen o několika malých ptáčcích," tvrdil Havelka.
"Díky bohu, od ledna jsme tam nebyli. Od začátku jsme říkali, že jakmile začne na lagunách nějaký ruch, ptáky to odradí," uvedl ornitolog Petr Orel, který musel před rokem umírající labutě střílet.
Zbytky z rafinérské výroby petroleje, těžký topný olej a surové minerální oleje se nedaleko ostravského sídliště Fifejdy hromadily od počátku dvacátého století. Po pádu komunistického režimu, který na jedovaté skládky svážel také použité motorové oleje z celé republiky, získaly laguny Ostrama označení jako jedna z největších ekologických zátěží v zemi.
Sdružení firem Čistá Ostrava vyhrálo výběrové řízení na získalo zakázku na sanaci lagun za tři miliardy korun. Do konce roku 2010 má vyčistit dvě stě tisíc tun ropných kalů, vyrobit z nich čtyři sta tisíc tun alternativního paliva, vyčistit šest set tisíc tun zeminy a podzemní vody na ploše deseti hektarů. V roce 2020 má být na místě jedovatého areálu lesopark.
Letos na podzim zahájil Čistá Ostrava odtěžování laguny číslo dvě a zkušební výrobu alternativního paliva.
Zatím ve zkušebním provozu
"Práce jdou podle plánu. Je tam postavená nová čistička odpadních vod. V areálu leží hromady zavápněné hmoty, ze které se mícháním s uhelnou směsí vyrábí palivo. Ve zkušební provozu se zkouší jeho vlastnosti tak, aby vyhovovaly odběratelům," uvedl Josef Havelka.
Problém ovšem nastal s odběrem paliva. Původně měly být i během zkušebního provozu palivovou směs odebírat místní energetické firmy, především Elektrárna Dětmarovice a Energetika Třinec. Ty však zatím nemají potřebná povolení ke spalování.
Zásadní povolení na výrobu paliva, které má vydat Krajský úřad Moravskoslzeksého kraje, zatím nemá ani Sdružení Čistá Ostrava. Vše je ještě v režimu zkušebního provozu.
"V Dětmarovicích probíhají další spalovací zkoušky," sdělil Havelka. Věří, že na počátku druhého čtvrtletí budou vydána všechna potřebná povolení a schvalovací řízení dobře dopadne.
Sdružení Čistá Ostrava začalo vozit palivo z lagun do Polska. Podle manažerky projektu sanace lagun Aleny Orlíkové je tam o palivo zájem a jednodušší legislativa. Okolnosti obchodu ovšem tají. Jediná informace, kterou uvolnila, je, že odběratelem je polská firma E-Carbo.
Kam se palivo vozí, to je tajemství
"Skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy, vyplývající ze smluvních vztahů, jsou předmětem obchodního tajemství," odmítla bližší infomrace Orlíková.
O obchodu se nechce bavit ani ředitel polské firmy Wojciech Goronczka, který údajně zajišťuje odběr paliva v energetických zdrojích v oblasti Katovic.
Nikdo na tom nevidí nic divného, ani ministerstvo životního prostředí. „V projektu není úplný seznam odběratelů. To, že si Čistá Ostrava našla odběratele v Polsku, je důsledkem toho, že v Česku zatím neskončily schvalovací procesy pro spalování paliva. A nebudou asi dříve než v březnu 2009," uvedla mluvčí ministerstva Jarmila Krebsová.
Kritikem projektu je ekologické sdružení Arnika. Od začátku se mu nelíbilo, že palivo vyrobené z lagun není posuzováno jako nebezpečný odpadu.
"Je to velmi podezřelé, že sdružení tají podrobnosti toho, jak s palivem nakládá. Odpovídá to tomu, co jsme kritizovali. V lagunách je toxický odpad a nakládání s ním by mělo být pod přísnou kontrolou," uvedla mluvčí Arniky Zora Kasíková.
