Dosud objevili 5190 metrů chodeb jeskyně, což ji řadí na druhé místo na světě. K dosažení světového primátu zbývá kolem pěti set metrů. Jeskyně Tří naháčů by tak předčila zatím nejdelší solnou jeskyni Malham, která má 5685 metrů.
Zde můžete průběžně sledovat, jak EXPEDICE PROBIHÁ.
NAMAK, tedy sůl
Jiří Bruthans a Michal Filippi, kteří vedou letošní expedici NAMAK, což je perský název pro sůl, jezdí se svými kolegy do jižního Íránu na pobřeží Perského zálivu již od roku 1997. Jeskyni Tří naháčů a její nádherné interiéry a solná jezírka objevili v roce 1999 tři členové výpravy, kteří se dovnitř právě kvůli množství jezírek vydali úplně nazí. "Při tom jsme se hodně poškrábali a v slané vodě si pak vytrpěli své," říká Bruthans, který nyní pracuje v ústavu hydrogeologie na Univerzitě Karlově.
Jak speleologové postupují při průzkumu jeskyně se dočtete zde.
Původně studentské expedice se v letošním roce proměnily v expedici vědeckou. "Jedeme do Íránu dělat základní výzkum solných pňů a útvarů s ním spojených. Chceme poznat a popsat oblast solného krasu, zjistit, jak tamní útvary vznikají, jak rychle, kde se tvoří jeskyně a proč," uvádí Filippi, nyní pracovník Geologického ústavu Akademie věd. Spolu s ním se do Íránu vypraví Marek Audy, Evžen Janoušek, Ondřej Jäger, Richard Bouda, Tomáš Svoboda, Jan Kukačka a Zdeněk Vilhelm.
Přečtěte si více o výzkumu Čechů v oblasti.
Základní výzkum se podle jeho slov může hodit pro pozdější možnosti těžby soli nebo také výzkumu ložisek ropy, která se občas v pastích, které solné sedimenty vytvoří, může nacházet.
Solný kras - Království Santa Klause
Celý solný kras vznikl podle vědců působením vody podobně jako v Česku známé vápencové jeskyně. "Stejně jako u nás známe krápníky, jsou v solných jeskyních birazní útvary ze soli," říkají. Místnost v jedné z jeskyní v jižním Íránu tak díky bohaté výzdobě sněhobílou solí zformovanou do mnoha malých krápníků pojmenovali Království Santa Clause.
Ve zkoumané oblasti se před více než půl miliardou let nacházela rozsáhlá bezodtoká sníženina. V suchém a teplém klimatu v ní sůl sedimentovala a vytvořila i mnohaset metrové masy horniny. Postupně byla sůl překryta jinými horninami, ale díky vysokým tlaků, které pod povrchem země panují, byly solné masy opět vyzdviženy na povrch v podobě solných sloupů - pňů. Působením děšťové vody vzikají ponory, jeskyně a další krasové jevy.#reklama
Češi při prozkoumávání oblasti spolupracují s Univerzitou v íránském Šírázu. Výzkum solneéo krasu je finančně podpořen grantem Grantové agentury Akademie věd a take spolecnosti Ceskomoravsky cement, většina nákladů n aexpedici však leží na všech zúčastněných.
