Atlanta - Makak rhesus.  Oblíbená opička pro zoo i laboratorní účely. Právě díky té druhé oblasti pomůže možná zachránit tisíce lidí. Jako prvnímu primátovi se povedlo do její DNA implantovat smrtelnou Huntingtonovu chorobu. Informoval o tom server New Scientist.

Toto zákeřné dědičné neurologické lidské onemocnění je smrtelné a jeho typickými projevy jsou nekontrolované pohyby svalů. Způsobeno je genetickou mutací, které poškozují nervy v pohybovém centru mozku. Projevuje se nejčastěji od pětatřicátého roku života a na psychické úrovni může vést až ke schizofrenii nebo demenci.

"Pokusy na primátech jsou v neurologické oblasti velice důležité," řekl Antony Chan, biolog z Národního centra pro výzkum primátů v Atlantě, jehož tým makakům postižené geny implantoval. Jejich blízká podobnost člověku je stěžejní při získávání poznatků, které mohou zachránit tisíce životů.

Myši nestačí

Vědci dnes celkem bez problémů "očkují" myším rakovinu, cukrovku nebo různá onemocnění srdce. Ale v neurologické oblasti jsou možnosti těchto zvířat omezené: Huntingtonova choroba postihuje pohyby, řeč a rozpoznávací schopnosti. Jenže u myší se projevuje odlišně.

Chanův tým vložil gen zodpovědný za Huntingtonovu chorobu do 130 vajíček makaků, spolu s genem, který produkuje světélkující zelenou bílkovinu. Vědci poté vajíčka oplodnili a vnesli je do osmi samiček.

Zelená bílkovina se projevila u všech narozených opic, což znamenalo, že genetický přenos byl úspěšný. U některých se dokonce hned začaly projevovat příznaky Huntingtonovy nemoci.
Jedno zvíře zemřelo hned po narození, přičemž jeho mozek vykazoval změny v důsledku nemoci. U dalšího se projevil svalový třes.

Po Huntingtonovi Alzheimer?

Chanův tým nyní sleduje dvojčata, která přežila. Pátrá zejména po symptomech, které u lidí mohou udeřit naprosto nepředvídatelně. Zároveň bude sledovat změny v krvi obou zvířat, které by s nemocí souvisely.

 Podle Chrise Rosse, neurologa z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore, sehraje tento výzkum velmi důležitou roli při hledání účinného léku pro toto onemocnění, které v Evropě postihuje jednoho z deseti tisíc lidí.

Pokusy při hledání léků na další nemoci, například Alzheimerovu chorobu, budou zřejmě následovat. Podle biologa Geralda Schattena z  univerzity v Pittsburgu by však měly být až poslední fází. "Naši nejbližší příbuzní si zaslouží, abychom co nejpečlivěji zvažovali, kdy je pro výzkum použít," řekl.

Čtěte také:

Za 35 zmizela kvůli lidem čtvrtina zvířat

Ptakopysk podivný. Nejen zevnějškem