Brusel - Evropskému projektu satelitní navigace Galileo, kterému hrozil krach kvůli potížím s financováním, svitla nová naděje. Pro jeho pokračování se dnes v Lucemburku vyslovily všechny členské země EU.
Aspoň rámcově se členové unie shodli i na nejproblematičtější části projektu: na penězích. Evropské navigační družice se podle nich budou platit z veřejných zdrojů. Unie už do Galilea investovala miliardu eur. A další teď budou následovat.
Soukromé firmy, které měly Galileo původně spolufinancovat, totiž nevěří v jeho ekonomický smysl a od projektu fakticky odstoupily.
Definitivně vyhráno ale zastánci Galilea nemají. O tom, zda peníze půjdou z fondů Evropské komise nebo z rozpočtů jednotlivých zemí, se totiž zatím nemluvilo.
"K této diskusi jsme se dnes vůbec nedostali, potřebujeme trochu času," řekl novinářům v Lucemburku nejmenovaný evropský diplomat.
Právě vyřešení tohoto sporu je přitom pro Galileo klíčové. Některé země Unie totiž financování komisí odmítají. Podle agentury Reuters se národní vlády bojí, že tak Brusel získá na projekt příliš velký vliv.
Česká republika usiluje o to, aby řídicí středisko projektu bylo na jejím území. Ani o tom však Unie zatím nerozhodla.
Pokus o protiváhu Američanům
Galileo je společnou iniciativou Evropské komise a Evropské kosmické agentury. Cílem je vytvořit evropskou protiváhu amerického Globálního pozičního systému (GPS), podle kterého se orientují vojáci, ale také civilní piloti letadel, běžní automobilisté i pěší turisté.
Galileo se plánuje už od devadesátých let. Podle posledních představ by se měl do plného provozu dostat v roce 2010, ale ani to už není jisté.
Systém by mělo celkově tvořit třicet družic obíhajících ve výšce 24 000 kilometrů, doplněných třemi geostacionárními družicemi ve výšce 35 600 kilometrů.
O náklady, jejichž oficiálně publikované odhady se pohybují mezi 3,4 až 3,6 miliardy eur, se měl podělit rozpočet Evropské unie a osm soukromých společností. Jim se podle prvotních slibů měly investice i se ziskem vrátit díky prodeji licencí, navigačních přístrojů a podobně.
Start na poslední chvíli
Od samého začátku je Galileo nápadem spíše politickým a mocensky prestižním než ekonomickým. Je samozřejmě technologicky špičkový, a úměrně tomu i astronomicky drahý. Jenže: přes to všechno nad konkurencí nijak zvlášť vyčnívat nemůže.
Družicová navigace je založena na síti satelitů obíhajících Zemi. Díky jejich signálům pozemské přístroje určují svou polohu. Potřebují k tomu současně údaje ze čtyř družic. Systém pokrývající celou zeměkouli proto vyžaduje dvacet až třicet funkčních satelitů na vhodných drahách.
Výmluvné je, že zatím Galileo vypustil jedinou družici, nazvanou GIOVE-A. Odstartovala po mnoha komplikacích a odkladech 28. prosince 2005 z kazašského kosmodromu Bajkonur na ruské raketě Sojuz. Bylo to o fous: Jinak by totiž propadla rezervovaná vysílací kmitočtová pásma, na něž si už brousili zuby Číňané pro své vlastní satelity.
Galileo lepší než GPS?
Evropa si od svého navigačního systému slibovala, že ji zbaví od závislosti na systému GPS, který vybudovala americká armáda. Dnes však je část jeho signálů k dispozici kterýmkoliv civilním uživatelům. A zadarmo.
Oproti tomu Galileo by poskytoval zadarmo jen svůj nejméně přesný signál, za ostatní, kódované, měli odběratelé platit. Proč by to ovšem měli dělat, když mohou totéž bezplatně získat od GPS?
Projektanti Galilea odpovídali, že evropský systém bude lepší a přesnější. Informační materiály Evropské kosmické agentury zdůrazňují, že Galileo bude v nejlepších případech měřit s přesností na půl metru. Americký GPS garantuje odchylku 17 metrů.
Jenže to je neférové srovnání parametrů teprve plánovaného evropského systému se současným americkým. Nepřihlíží k tomu, že se GPS také vyvíjí. Mezi roky 2010 a 2015 by už měl rovněž měřit polohu s přesností na půl metru. Galileo tedy nebude o nic lepší.
Ruská a čínská konkurence
Pro úplnost dodejme, že na světě existuje ještě další družicový navigační systém, ruský Glonass. Patří armádě, ale poskytuje některé signály zdarma k využití i civilní sféře kdekoli ve světě. Nemá dostatek družic pro plné pokrytí celého světa, ovšem Rusko začalo spolupracovat s Indií na vývoji nových družic, které by Glonass dále vylepšily.
Vlastní navigační systém začíná budovat také Čína, která je ostatně vcelku úspěšná ve vypouštění vlastních družic. V příštích letech plánuje vyslat do vesmíru stovku nových satelitů. Budou mezi nimi družice pro sledování počasí, přenášení televizních a vůbec telekomunikačních signálů, pro špionážní sledování světa a také pro vysílání navigačních signálů.
Když už tedy Galileo fakticky nemůže být lepší než jeho konkurence, je otázkou, jestli by to Evropa nemohla přiznat. Pak by mohla dál pokračovat v používání amerického GPS, jak už to dělá, a ušetřené peníze věnovat na něco, v čem opravdu může být nejlepší.
