Brusel - Turecko se ocitlo zas o něco blíže EU. Úterní otevření dalších dvou vyjednávacích kapitol je ale spíše Pyrrhovým vítězstvím.
Třetí a nejdůležitější balík problémů, hospodářskou a měnovou unii, totiž zablokovala Francie. Její prezident Nicolas Sarkozy přitom dává čím dál víc najevo, že pro Turecko není v Evropské unii místo.
Na včerejším bruselském jednání ambasadorů zemí Unie Francie odmítla třetí kapitolu s tím, že neměla dostatek času prostudovat si tureckou hodnotící zprávu.
Spory mezi EU a Ankarou
- Kypr: celý ostrov je od roku 2004 součástí EU. Anakara ale uznává jen severní část, kde roku 1974 zřídila samozvanou Severokyperskou republiku. Nadále odmítá zcela otevřít své přístavy pro řeckokyperské lodě.
- nacionalismus: Turecko dosud trestá znevažování odkazu zakladatele státu Mustafy Kemala řečeného Atatürk a dává tresty za urážku turectví
- menšiny: vůči kurdské menšině na východě Ankara v mnoha případech stále postupuje represivně
- náboženství: je státem řízené a protežuje sunnitský islám. Kazatelé se neobejdou bez státního souhlasu, často ale nemají šanci získat v zemi vzdělání (platí to například pro pravoslaví)
Po půl roce, kdy EU načas zablokovala osm kapitol z celkových pětatřiceti, se tak vedle podmínek podnikání bude nově vyjednávat jen o statistice a finanční kontrole.
Sarkozy: Pro Turky není v EU místo
"I schválení dvou kapitol trvalo déle, než se předpokládalo. Mandát se projednával až na poslední chvíli v samém závěru německého předsednictví," citoval server Euobserver nejmenovaného bruselského diplomata.
Sám Sarkozy je vůči Turkům mimořádně kritický. "Nemyslím si, že by Turecko mělo mít místo v EU," prohlásil v květnu v rámci předvolební kampaně.
Náhradou nabízí Turecku projekt privilegovaného partnerství, tedy úzké provázanosti na unijní trhy, nikoliv ale plného členství.
Obdobnou myšlenku prosazují také němečtí křesťanští demokraté (CDU), v jejichž čele stojí paradoxně kancléřka Angela Merkelová, jinak na evropské úrovni velká zastánkyně vstupu Turecka do unijního klubu.
Chorvaté v půli cesty
Turecký šéfvyjednavač Ali Babacan zdůraznil, že jeho země bude pokračovat v přijímání evropského zákonodárství bez ohledu na to, jak vstřícný bude Brusel k Ankaře.
Evropská unie ale z obou stávajících kandidátských zemí - Turecka a Chorvatska - dává jednoznačně přednost Balkánu. Se Záhřebem začala včera jednat o dalších šesti kapitolách. Chorvaté tak na podzim urazí již půl cesty do Unie.
