Zaměstnanci mohou přijít až o několik stovek korun měsíčně, které dosud dostávali od svých zaměstnanvatelů ve formě stravenek. Se zrušením daňového zvýhodnění stravenek dnes souhlasila vláda.
Nová daňová změna jde výrazně v neprospěch všech zaměstnanců, kteří od svých zaměstnavatelů dostávají stravenky. Daňovou změnu incioval premiér Mirek Topolánek v důsledku aféry, dle které si měla největší firma poskytující stravenky objednat u lobistické firmy napojené na lidi blízké právě premiérovi, zachování stravenek za částku tři miliony korun. Těmi kdo na této změně však prodělají budou statisíce zaměstnanců, kteří stravenky využívají.
Těm co žádné stravenky nyní nedostávají však změna nijak nepomůže. Údajně má změna pomoci státnímu rozpočtu. Již dnes je ale jasné, že zamýšleného efektu, úspory až 2 mld. Kč nebude dosaženo. Lze totiž předpokládat pokles výběru DPH z prodeje restaurací a omezení zájmu o jejich služby.
Kuriózní je, že to co zaměstnanci ušetřili na snížení daní na začátku roku, nejčastěji několik set korun měsíčně, o to je stát nynější změnou připraví. A velké množství zaměstnanců v konečném důsledku může i výrazně prodělat. Budeme-li uvažovat se stravenkami v hodnotě 80 korun na den, pak zrušením daňového zvýhodnění přijde zaměstnanec až o 750 korun měsíčně, které nyní může vynaložit na stravování v době přestávky v práci.
Po změně si těchto 750 korun bude muset zaplatit navíc ze svého. Doplatit tak na novou změnu, kterou odstartovala "korupční aféra" na které nemají postižení zaměstnanci žádnou vinu, může až 1,5 milionu zaměstnanců.
Po zrušení zvýhodnění totiž hrozí, že stravenky přestanou být z velké části využívány. Zaměstnavatel by je totiž musel platit ze svého zisku, nebo je plně nechat zaplatit své zaměstnance.
Stravenky jsou výhodné pro zaměstnavatele i zaměstnance
Popularita stravenek spočívá především v tom, že až o 55 procent jejich hodnoty si může zaměstnavatel snížit daňový základ. Stravenky tedy snižují zaměstnavatelům daně. Navíc za ně zaměstnavatel nemusí platit sociální a zdravotní pojištění, jako je tomu u hrubé mzdy.
Možnost odečtu dává zaměstnavatelům motivaci k masovému využívání stravenek jako benefitu. Trh se stravenkami se navíc zvyšuje ročně až o desetinu. Stravenky jsou ale výhodné i pro zaměstnance.
Stravenky totiž nejsou zdanitelným příjmem, a tudíž z nich zaměstnanci nemusí platit daň z příjmů ani žádné jiné odvody, na rozdíl od hrubé mzdy. Většina zaměstnanců si na stravenky částečně přispívá. Nejčastěji jde o zbývajících 45 procent jejich ceny, které nehradí zaměstnavatel.
Stravenky ne vždy plní svůj účel
Problém je, že ne vždy používají zaměstnanci stravenky na to, k čemu jsou určeny. Nakupují tak za ně nákupy v hyper a supermarketech, alkoholické nápoje či časopisy. I to vedlo ke snaze zneužívání stravenek zabránit. V supermarketech tak můžete zaplatit maximálně pěti stravenkami.
Stejně tak často obchodníci na stravenky vracejí pouze do pěti korun.
Na změny mohou doplatit i restaurace
Další významné negativum, které s sebou tento krok nese, je dopad na ekonomiku restaurací a ostatníchprovozoven zajišťujících veřejné stravování.
Příspěvek na stravování přímo motivuje k jeho využívání na kvalitní stravování v těchto provozovnách. Je pravděpodobné, že pokud zaměstnanec motivován nebude, významně se to promítne do jeho stravovacích návyků. Což může velmi negativně ovlivnit právě restaurace, v nichž platba stravenkami tvoří v době obědů významnou část tržeb.
_____________________________________________________________________________________________
|
BLÍŽÍ SE FINÁLE!!HLASUJTE! |
______________________________________________________________________________________________
