Praha - Vláda ve středu schválila oznamovací povinnost pořadatelů předváděcích akcí - poslední ze série opatření, která mají omezit zneužívání spotřebitelů, zejména seniorů.
Další novinka už je o krok dál, po vládě ji před pár dny schválili i poslanci: Novela živnostenského zákona má podvodníkům zabránit, aby se prakticky okamžitě vrátili do stejného oboru.
Třetí „zbraň" pak začne platit společně s novým kontrolním řádem od roku 2014. Stejně jako novela živnostenského zákona se i ona dotkne prakticky všech živnostníků, tedy nejen z oblasti předváděcích akcí.
K rychlejší reakci úřadů a lepší pomoci postiženým pak má přispět takzvaný spotřebitelský ombudsman. Nejde však o novou instituci, ale jen o mírné rozšíření dosavadní práce živnostenských úřadů.
Aktivita státu zesílila až po mnoha letech, během nichž na agresivní a manipulativní chování některých pořadatelů předváděcích akcí upozorňovali zejména zástupci neziskových organizací. Výrazně k tomu pomohl letos uvedený dokumentární film Šmejdi režisérky Silvie Dymákové.
Jaké konkrétní změny tedy přijdou? Které z nich už platí a jak se na nich může projevit předčasný konec Poslanecké sněmovny? Online deník Aktuálně.cz připravil podrobný přehled.
Oznamte to dopředu
Vláda vedená Jiřím Rusnokem nyní schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele, navrženou bývalým ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou z ODS.
Pořadatelé předváděcích akcí mají podle ní České obchodní inspekci dopředu oznámit adresu konání akce, její časový harmonogram, identifikaci propagovaného či poskytovaného výrobku nebo služby. Stejné údaje má nově obsahovat i leták či pozvánka na akci, jejíž kopii musí navíc organizátor také včas poslat inspekci.
Pokud pořadatel či prodejce nesplní oznamovací povinnost do deseti pracovních dnů před termínem akce, hrozí mu od inspekce pokuta až ve výši pěti milionů korun.
Nová povinnost se nevztahuje na pořadatele veřejných dražeb podle zvláštního zákona ani na akce organizované výlučně za účelem individuálního sjednání pojistné smlouvy, penzijního připojištění, investiční služby či obchodu na trhu s investičními nástroji. Netýká se ani akce organizované výlučně za účelem degustace, konzumace a prodeje degustovaných výrobků, pokud jejich součástí není propagace, nabídka či prodej jiných výrobků nebo poskytování jiných služeb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává, že díky včasnému oznámení budou moci inspektoři lépe kontrolovat jednotlivé akce a pořizovat důkazy, zatímco dosud obvykle reagují až zpětně.
Zatím ale není jisté, od kdy začne informační povinnost platit. Novela má být sice účinná patnáctým dnem po zveřejnění ve sbírce zákonů, jenže předtím ji musí schválit Parlament a podepsat prezident republiky. Kvůli očekávanému předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny tak může dojít ke zdržení. Na zpřísnění nicméně panuje shoda napříč stranami, a je tedy pravděpodobné, že by takto připravený návrh schválili noví poslanci, případně jej dříve mohou prosadit senátoři jako vlastní návrh.
Těžší návrat podvodníků
Mnohem blíže má k platnosti další ze změn - zákaz takzvaného řetězení živností. Je součástí novely živnostenského zákona, kterou v minulém týdnu schválili poslanci. Senátoři ani prezident ji zřejmě nezdrží, účinná má být od patnáctého dne po zveřejnění ve sbírce zákonů - tedy nejpozději v říjnu.
Zákaz se dotkne všech živnostníků - vedle předváděcích akcí tedy třeba i oblastí, jako jsou pohonné hmoty, cestovní kanceláře nebo e-shopy. Má zabránit současné praxi, kdy podnikatel, kterému byla zrušena živnost, okamžitě dál podniká ve stejném oboru.
Dosud platí, že fyzická nebo právnická osoba, jimž bylo jako sankce zrušeno živnostenské oprávnění, nemohou dál podnikat v oboru. Fyzická osoba se však mohla bez problémů dostat do vedení právnické osoby (například si založila firmu) a prakticky bez přestání pokračovat v oboru.
Nově se má zákaz rozšířit i na členství ve statutárním orgánu, tedy funkci jednatele, člena představenstva nebo dozorčí rady. Potrestaná fyzická osoba tak nebude moci oficiálně působit ve vedení firmy.
Zákaz má platit i „opačně", tedy když byla členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo sankčně zrušeno živnostenské oprávnění. Takový člověk si tedy nebude moci okamžitě založit živnost sám jako fyzická osoba. Výjimkou je situace, kdy prokáže, že „vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil".
Žádost o udělení koncese v jiném oboru bude moci takový podnikatel podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Pokud by šlo o ohlašovací živnost nebo koncesi ve stejném nebo příbuzném oboru, má šanci nejdříve po třech letech.
Ani tento zákaz však v praxi nemůže návratu podvodníků zcela zabránit. Mohou totiž stát za firmou, kterou oficiálně řídí jiní lidé.
Nahrávky, vyšší pokuty a ombudsman
Třetí z legislativních novinek schválili poslanci už loni a nesouvisí přímo s nynějším tažením proti „šmejdům". Nový kontrolní řád s účinností od začátku roku 2014 mimo jiné výslovně umožní, aby kontroloři pořizovali zvukové a obrazové záznamy. Dosavadní zákon o státní kontrole jim takové oprávnění přímo nedával.
K dalším dvěma změnám pak nebyla potřeba změna zákona a v praxi se díky tomu projevily už v posledních měsících. Jde o přísnější pokuty a funkci spotřebitelského ombudsmana.
Česká obchodní inspekce může udělit pokutu až pět milionů korun, pokud jde o závažné nebo opakované porušení zákona. Až do letošního roku však tuto možnost prakticky nevyužívala, nejvyšší pokuty se pohybovaly kolem jednoho milionu. Přísnější kurs udal až ministr Martin Kuba, do jehož resortu ČOI spadá a který pak od letošního března jmenoval i nového šéfa inspekce.
V prvním pololetí uložila ČOI provozovatelům předváděcích akcí 84 pokut v celkové výši 11,2 milionu korun - objem sankcí je zhruba pětinásobný oproti stejnému období loňského roku. Porušení zákona letos inspektoři zjistili u 80 procent z 218 kontrolovaných akcí, nejvyšší pokuta činila dva miliony.
Na téměř 230 živnostenských úřadech také vzniká systém spotřebitelského ombudsmana. Nejde o novou funkci, ale jen o mírné rozšíření dosavadního postupu úředníků, pokud za nimi přijde například člověk poškozený předváděcí akcí.
Nově s ním na úřadě rovnou sepíší záznam a okopírují dokumenty týkající se případu a předají příslušné neziskové organizaci - dosud spotřebitele na tuto možnost jen „nasměrovali". Nadále přitom platí, že při podezření na porušení zákona rozhodne živnostenský úřad o případné sankci nebo předá podklady jinému dozorovému orgánu.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!
