Praha - Zrušit "daňové prázdniny" pro drobné investory, kteří své peníze na dobu delší než šest měsíců vložili do cenných papírů či podílových fondů. Takový je plán ministerstva financí.
Fondy využívá asi 1,5 milionu klientů. Každý z nich do nich vložil v průměru bezmála 200 tisíc korun.
Pracovní skupina ministerstva má o návrhu, který se změnou počítá již od příštího roku, jednat tuto středu. Navíc by tak do státní kasy mělo připlout asi půl miliardy korun ročně. Jde o vedlejší produkt rozsáhlé reformy, který vzniknul s potřebou vyrovnat rozpočet.
Tolik argumentace ministerstva. Jenže to s sebou nese rizika. Zejména - jak upozorňují ekonomové - také narušení již zaběhnutého chování drobných investorů.
Akcie jako alternativa
Doposud totiž byly akcie a podílové fondy alternativou k státem dotovanému stavebnímu spoření nebo penzijnímu připojištění. Pokud totiž investor svěřil své peníze podílovému kapitálovému fondu či nakoupil akcie na déle než šest měsíců, byl jeho výnos osvobozen od daně.
To má ale s rokem 2008 skončit, tedy má se to týkat papírů nakoupených po prvním lednu příštího roku, stávajících klientů se to nedotkne.
To by mohlo vést k odlivu kapitálu z této formy investování, protože pro občany bude výnosnější své peníze přesunout do podporovaných forem střádání.
"Na pozitivní změny trh reaguje pomalu. Na negativní rychle. A při současném pozitivním vývoji na kapitálovém trhu, je velmi nebezpečné měnit podmínky," upozorňuje Analýza sektoru kolektivního investování, která je součástí podkladů pro pracovní skupinu.
Ta také zmiňuje úspěchy, jichž díky osvobození od daně či částečných daňových úlev pro kapitálové fondy dosáhly Irsko či Lucembursko. Obě země se mohou pochlubit vyšším objemem peněz, než kolik by byli schopni vložit jen domácí investoři.
Lucemburské fondy tak spravují více než 1,2 bilionu eur. Irské zhruba půl bilionu eur.
Miliardy ve fondech
V Česku využívá fondy asi 1,5 milionu klientů, kteří do nich už uložili na 270 miliard korun. Po stavebním spoření jde tak o nejoblíbenější nástroj investování peněz.
"Je to nešťastná záležitost. Znevýhodní to podnikání na kapitálových trzích. Je to hlavně nelogické, protože stát při důchodové reformě počítá výrazně s tímto typem investování," varuje hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček.
"Současný systém je nesmírně velkorysý a v Evropě neobvyklý. Je však možné, že dospějeme ke kompromisu. Od platby daně by mohli být osvobozeni ti investoři, kteří prodají cenné papíry po pěti či deseti letech. Budeme o tom ještě jednat, jisté je, že tato doba musí být výrazně delší než nyní," uvedla pro Hospodářské noviny náměstkyně ministra financí Dana Trezziová.
"Určitě to povede k tomu, že se v mezidobí zastaví růst kapitálového trhu, který byl v poslední době velmi slibný a vykazoval významné přírůstky. Hlavně není jasné, proč se tvorba úspor formou například stavebního spoření podporuje skoro 15 miliardami ročně a investice do akcií nebude mít podporu vůbec žádnou," říká Martin Hanzlík z Asociace fondů a asset managementu.
Jako varovný příklad pak jmenoval Maďarsko, které provedlo něco podobného a růst kapitálového trhu začal stagnovat.
Sedláček pak varuje i před dopadem na burzu. "Společnosti ze zahraničí, které zvažovali vypustit na pražskou burzu primární emisi akcií, si to dobře rozmyslí a bude to jeden z významných faktorů, zda zvolit Prahu nebo třeba Varšavu," uvedl.
Burza se nebojí
Šéf pražské burzy tak skeptický není. "Může to být jeden z faktorů, ale já myslím, že tento krok především sníží apetit domácích subjektů investovat," míní Petr Koblic.
A tato změna přinese i novou zátěž pro státní aparát. Lidé, kteří touto formou investují, budou muset nově podávat daňová přiznání, která dosud v zaměstnaneckém poměru podávat nemuseli.
"Takovéto jednoduché zrušení časového testu (tedy úlevy od daně po šesti měsících, pozn. red) by tedy i nutně zatížilo státní aparát o nutnost zpracovávat stovky tisících daňových přiznání nebo by to drobné investory hnalo do situace podávat daňové přiznání kvůli zisku ve výši několik tisíc korun. Výsledný efekt výběru této daně je tedy více než diskutabilní, na druhou stranu dramaticky zasáhne doposud dobře fungující segment kapitálového trhu," píše se v posudku Asociace fondů a asset managementu na návrh ministerstva.
Možností rovněž je, že by se daň platila takzvanou srážkou u zdroje, neboli by ji zaplatil již daný fond. Nicméně šlo by o velmi komplikovanou záležitost.
U kapitálového výnosu se totiž daň platí z příjmu očištěného o pořizovací cenu a poplatky s pořízením spojené, což je u každého klienta individuální. Pokud by to měly dělat samy firmy, musely by výrazně investovat do nového softwaru a tuto investici by zřejmě přenesly na své klienty.
Navíc by došlo i ke dvojímu zdanění. Fondy jsou zdaněny sazbou daně z příjmů ve výši 5 procent a poté by výnosy investor zdaňoval sazbou ve výši 15 procent.
Dočasné danění
Nepříliš logický se krok, který státní pokladnu "nevytrhne", zdá být i s ohledem na to, že výhledově počítá vládní reforma veřejných financí s tím, že se daň z kapitálových výnosů zruší zcela a že tedy od daně budou osvobozeny například dividendy.
Vládě končí mandát v roce 2010, nejpozději tedy v tomto roce by tedy tento cíl měla splnit. Takže na pár let by drobné investory nutila podávat daňová přiznání a nejpozději za tři roky by jim vzkázala: Již nemusíte.
"Šlo o poslední výhodu při investování do akcií. Podpora akciových trhů, která je běžná snad v každé zemi, tak zmizí. A dává to v zásadě velmi pokřivený signál.
Nakupte akcie velmi rychle ještě teď, a pak je při prodeji nemusíte zdanit. Nebo pokud je nakoupíte po 1. lednu 2008, držte je dva roky, než zase zrušíme zdanění," vysvětluje Petr Koblic, generální ředitel pražské burzy cenných papírů.
