Praha - U penzijních společností spořilo na konci letošního září na důchod 4,751 milionu lidí, což bylo o 119 tisíc méně než na konci loňského roku. Počet klientů v transformovaných fondech klesl o 220 tisíc na 4,34 milionu, ve fondech účastnických naopak stoupl o 102 tisíc na 331 tisíc. Informovala o tom Asociace penzijních společností ČR.
Je tak patrný pokračující pokles počtu účastníků penzijního připojištění v transformovaných fondech, které jsou uzavřeny a nové účastníky už nepřijímají. Oba typy fondů jsou součástí takzvaného třetího pilíře.
Staré a nové "penzijní připojištění"
Transformované fondy jsou bývalé penzijní připojištění. Tyto fondy jsou od roku 2013 "zakonzervované" s původními podmínkami. Noví zájemci do nich vstupovat nemohou. Nově lze od roku 2013 vstupovat jen do takzvaných účastnických fondů - ty mají oproti starému systému pozměněné podmínky, například už nemusí každý rok garantovat takzvané nezáporné zhodnocení a nenabízí třeba také výsluhovou penzi. Naproti tomu zase nabízejí širší možnosti investování a výrazně konkurují podílovým fondům.
Nevýznamně na 84 555 vzrostl počet účastníků spoření v důchodových fondech druhého pilíře, jejichž existence bude podle poslanci schváleného zákona ukončena k 1. lednu 2016. Vstup nových účastníků byl do nich zamezen ještě dříve.
"Je dobře, že poslanci schválili úpravy třetího pilíře, které ho mohou pro lidi zatraktivnit. Zvlášť zafixování věku pro výplatu na 60 let, možnosti vyšších daňových odpočtů nebo osvobození od daně z výnosů při výplatě alespoň desetileté penze, jsou úpravy, které produktu pomohou," uvedl prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.
Pozitivní úpravou je podle něj i snížení administrativní zátěže pro distributory a možnost vyplácet jim vyšší provize. V posledních letech se totiž právě kvůli nízké motivovanosti prodejců doplňkové penzijní připojištění rozšiřovalo mezi lidi méně a nedostávali o něm informace tak často jako o jiných produktech. Každé čtvrtletí tak ve třetím pilíři ubývalo v průměru mezi 40 a 50 000 lidmi, nárůst nových klientů přitom nestačil pokrývat přirozený úbytek vznikající nárokem na výplatu dávek v transformovaných fondech. V uplynulém čtvrtletí se tempo úbytku snížilo, ve třetím pilíři ubylo necelých 37 000 lidí.
Penzijní společnosti koncem září spravovaly ve svých fondech klientům 344,7 miliardy korun (z toho v transformovaných fondech 333,3 miliardy, v důchodových fondech 2,8 miliardy a v účastnických fondech 8,6 miliardy).
Příspěvek zaměstnavatele pobíralo na konci třetího čtvrtletí ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 932 000 lidí, tedy pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 696 korun měsíčně a na doplňkové penzijní spoření 801 korun měsíčně.
Skladba majetku v transformovaných fondech penzijních společností se výrazně nezměnila. Převažovaly z 87,5 procenta dluhopisové investice, 1,6 procenta činily akcie a podílové listy, 6,5 procenta bylo uloženo na účtech u bank a 4,4 procenta připadlo na ostatní investice. Transformované fondy hospodařily se ziskem celkem 2,595 miliardy korun.
Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření pro účastnické fondy. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
------------------------------
Tip: Chcete si spořit na stáří? Poradíme vám, jak investovat.
