Jedná se o nájemní bydlení s regulovanými nájmy, které nezohledňuje stav, polohu, kvalitu a hodnotu pronajímané nemovitosti a nájemní bydlení neregulované (volné), které již ve výši nájemného zahrnuje všechny důležité tržní faktory.

Jak je možné, že v demokratické zemi za jakou se Česká republika považuje mohou existovat 2 skupiny lidí (nájemníků), které jsou sice ve stejném postavení, ale mají nerovná práva a povinnosti?

Jak rychle se zvyšuje regulované nájemné?

O tom, že se jedná o velmi vážný problém, který se týká téměř 35 procent občanů, kteří užívají v různých formách nájemní bydlení, svědčí i nedávné projednávání vládního návrhu zákona o nájemném. Zákon byl nakonec přijat. Během příštích 4 let by tak nájemné mělo růst průměrným tempem o 14,2 %.

Ve velkých městech s vysokými rozdíly mezi tržním a regulovaným nájemným se však nájmy zvýší až o 25 %. Jedná se například o Prahu 1, Prahu 2, Prahu 6, Brno, Karlovy Vary a další.

Dle Statistiky rodinných účtů vzrostlo průměrné nájemné pro průměrný nájemní byt v ČR mezi roky 1990 a 1998 ze 170 Kč na 1 021 Kč, což znamená nominální růst ve výši 600 %, reálný růst v cenách roku 1990 však pouze ve výši 66 pct. 

Ačkoliv se růst regulovaného nájemného zdá být relativně razantní, zůstal rozdíl mezi tržní úrovní nájemného a regulovaným nájemným i na začátku nového tisíciletí, ve srovnání s poměry v zemích EU, nesrovnatelně veliký. Navíc se v posledních 5 letech růst regulovaného nájemného úplně zastavil v důsledku neexistence zákona, který by regulaci upravil.

Rozdíly mezi regulovaným a tržním nájemným

To, že rozdíl regulovaného a tržního nájemného je skutečně markantní, svědčí i srovnání v níže uvedené tabulce. Typický příklad bytu 2+1, 60 m2 v Praze, kde regulované nájemné činí 2 260 Kč, zatímco tržní nájemné v sousedním domě, ve stejné lokalitě a ve stejném typu budovy činí 8 000 Kč. Na uvedeném příkladu lze pozorovat, že rozdíl mezi uvedenými typy nájmů činí téměř 6 000 Kč. Regulované nájemné tak činí méně než třetinu (28,5 %) tržního nájemného. V menších městech či vesnicích již nejsou rozdíly tak výrazné, přesto tu rozdíly existují.

Regulované nájemné stejného bytu například v Brně činí výše regulovaného nájemného 1 645 Kč za měsíc, tržní nájemné 5 900 Kč . V Karlových Varech je regulované nájemné 1 300 Kč za měsíc, tržní nájemné 8 000 Kč.

Kompletní výčet najdete na konci textu v tabulce.

Další výhodou, kterou požívají nájemníci v bytech s regulovaným nájemným jsou mimo jiné také tzv. přechody nájmu, kdy se dekret na nájemní byt vlastně dědí, nárok na bydlení ve společné domácnosti mají i blízcí příbuzní nájemníka. Rovněž byla omezena výpověď z nájmu s povinností pronajímatele poskytnout nájemníkovi náhradní rovnocenné bydlení apod. Nový zákon o nájemném však částečně postavení pronajímatelů na úkor nájemníků zlepšuje.

Diskriminuje nájemné pronajímatele?

Je na místě se zamyslet, zda uvedený systém existence dvou druhů nájemního bydlení a dvou druhů rozdílných cen za stejnou službu (nařízenou státem), nevytváří diskriminaci a znevýhodňování jedné skupiny obyvatelstva před druhou. Problém regulace nájemného také zvýrazňuje množství žalob pronajímatelů bytů, kteří se dožadují povolení jednostranného zvýšení nájemného u soudů. Zatím však žádný ze soudů ve prospěch pronajímatelů nerozhodl.

Dá se předpokládat, že regulace nájemného je jednou z příčin vysoké ceny tržního nájemného. Bytů s volným nájemným je totiž nedostatek a byty s regulovaným nájemným tak trh s byty v zásadě konzervuje.

Poslední průzkum Ministerstva financí odhadl, že nelegálním a černým pronájmem bytů s regulovaným nájemným přichází stát až o 2 mld. Kč ročně, což je poměrně vysoké číslo, svědčící o nezdravosti trhu s byty v ČR.

Stát si navíc nyní uvědomuje nebezpečí, které mu hrozí v případě negativního rozhodnutí Soudu pro lidská práva. Ten rozhodl v případě polské majitelky bytového domu, že tamější regulace nájemného je rozporu s lidskými právy a Polsko bude nuceno regulaci nájemného uvolnit. Odhaduje se, že v případě vítězství pronajímatelů domů v Česku, by mohl stát přijít až o 50 mld. Kč, které by musel jako odškodnění za regulaci majitelům uhradit. Jedná se o obrovskou částku, která se svou hodnotou blíží 6 % celého státního rozpočtu za celý rok.  

Novinka: Nejnovější návrh týkající se růstu regulovaného nájemného, se kterým přišlo sdružení nájemníků, počítá s adresným zvyšováním nájmů určeného dle příjmů nájemníků. Je to zcela odlišný přístup od současně praktikovaného způsobu plošného zvyšování nájmů.

Zdroj: MMR

Uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se v závislosti na kvalitě, poloze a času měnit.