Obecně nicméně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy je proto medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 32 979 korun, což bylo o 5,7 procenta více než ve stejném období před rokem.
Pokud jde o průměrnou mzdu, ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta, takže její růst ve třetím čtvrtletí zpomalil. Analytici zpomalení očekávali, podle nich vývoj mezd nebyl ve třetím čtvrtletí jako v předchozím ovlivněn nízkou srovnávací základnou loňského roku a mimořádnými odměnami zdravotníků.
Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali Pražané. Její výše dosáhla úrovně 45 523 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil pouze 33 249 korun.
Nominální růst zaznamenali statistici ve všech odvětvích, v pěti se ale dostal pod hodnotu nárůstu inflace, který v daném období činil 4,1 procenta, takže v reálném vyjádření by šlo o pokles. Nejméně, o 0,6 procenta, rostly nominální mzdy v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, kde mzda stoupla jen o 199 korun na 32.615 korun. Na druhém nejhorším místě byla veřejná správa a obrana s nárůstem 2,3 procenta. O třetí místo se dělí stavebnictví a ostatní činnosti s nárůstem 3,6 procenta, následuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde činil nominální růst 3,8 procenta.
"I když lidé vidí na výplatních páskách více peněz, inflace ukrajuje z mezd spotřebitelů podstatnou část, takže reálná mzda se téměř nezvyšuje," upozorňuje analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. Inflace v Česku momentálně dosahuje 5,8 procenta.
Nezaměstnanost se stále drží velmi nízko kolem 3,5 procenta, což je podle Volfa v EU unikát a lidé se neobávají ztráty zaměstnání. "Spotřebitelská poptávka má tedy potenciál být silná, ale dolů jí sráží růst cenové hladiny. S tou se snaží bojovat ČNB růstem sazeb, ale zatím docílila jen toho, že se zdražily úvěry včetně hypoték, ale zdražování zboží a služeb nadále zrychluje, inflace má totiž z velké části kořeny v zahraničí," doplňuje analytik.
V posledním čtvrtletí letošního roku podle Volfa hrozí, že reálné mzdy znovu klesnou, protože inflace nabírá na síle. "Máme před sebou několik čtvrtletích, kdy reálné mzdy budou balancovat na hranici nuly. Podstatnější změna může přijít až ve druhé polovině příštího roku, kdy budeme znát nový státní rozpočet, který by měl více respektovat stav veřejných financí. S tím se také pojí určitá normalizace obchodních vztahů a plynulost dodávek vstupů do výroby," dodává Volf.
