Státní podpora ke stavebnímu spoření v Česku klesla na polovinu a ministerstvo financí připravuje další omezení, tentokrát ohledně účelu "dotovaných" úspor.
Klienti se smlouvami uzavřenými před rokem 2004 mohou počítat s maximálně 2250 korunami (zhruba 91,8 eur), ti s novějšími smlouvami dostanou letos od státu nanejvýše 1500 korun (61,22 eur).
Počínaje příspěvkem za rok 2011 se pak příspěvek sjednotí na 10 % z částky ročního vkladu, maximálně však 2000 korun (81,63 eur).
Stavební spoření stabilně funguje v Německu, Rakousku, na Slovensko, v Chorvatsku, Rumunsku a Maďarsku, teprve nedávno se začalo rozšiřovat do Ruska a Číny. Dalšími členy Evropské asociace stavebních spořitelen (www.efbs.org) jsou Slovinsko a Kypr. Jaká jsou na tom klienti v zahraničí?
Slovensko
I slovenská vláda hledá způsob, jak snížit výdaje státního rozpočtu. I zde letos podpora lesla.
V roce 2010 mohli klienti získat státní podporu ve výši 12,5 % z vložených prostředků, maximum však bylo 66,39 eur (2000 slovenských korun) při naspořené částce 531,12 eur.
V letošním roce sice limit zůstává stejný (66,39 eur), ale pro získání plné státní podpory je třeba naspořit 663,90 eur, neboť procentuálně klesla výše státní podpory na 10 % z ročních vkladů.
Stejně jako v Česku od letoška přestalo i na Slovensku platit daňového osvobození úroků ze stavebního spoření.
Německo
Standardní výše podpory zde činí 8,8 % z výše ročních vkladů. Nejvíce však může klient získat příspěvek ve výši 45 eur, což odpovídá naspořené částce 512 eur.
Podmínkou pro získání této podpory je roční příjem klienta nižší než 25 600 eur, přičemž pro manžele platí dvojnásobek této částky.
Němcům mohou - na rozdíl od Česka - přispívat na stavební spoření také zaměstnavatelé. Klient v takovém případě získá další státní podporu ve výši devíti procent, maximálně však 43 eur. I v tomto případě se přihlíží k výši příjmu.
Německá vláda svým občanům vyplácí každoročně příspěvek na spoření na stáří ve výši 154 eur, přičemž tento příspěvek je možné čerpat i ke stavebnímu spoření. To je zde v tomto ohledu alternativou penzijního spoření.
Rakousko
Výše státní podpory kolísá v závislosti na vývoji ekonomiky a situace na mezibankovním trhu. Může se pohybovat v pásmu tří až osmi procent.
Výchozím parametrem pro stanovení její výše jsou průměrné výnosy státních dluhopisů na sekundárním trhu. Pro rok 2011 je zde stanovena maximální výše státní podpory na 36 eur (tři procenta z roční úložky). Aby klient tuto částku získal, musí za rok naspořit 1200 eur.
Celkově zde stavební spoření využívá zhruba 67 % populace. Stavební spořitelny zde představují nejpopulárnější způsob spoření.
Rumunsko
Zemí s nejvyšší státní podporou stavebního spoření je Rumunsko, kde je systém zatím v plenkách.
S cílem nalákat co nejvíce nových klientů zde stát vyplácí účastníkům stavebního spoření příspěvek ve výši 25 % ročního vkladu. Přitom maximum je stanoveno na úrovni 250 eur, což odpovídá ročnímu vkladu 1000 eur.
Chorvatsko
Chorvatské stavební spořitelny mohou svým klientům nabídnout státní příspěvek ve výši 15 % ročního vkladu.
Limit je zde nastaven na úrovni 680 eur, takže maximum, jaké může klient v letošním roce získat je 102 eur.
Obliba stavebního spoření v Chorvatsku však není nikterak vysoká. I přesto, že zde bylo zavedeno v roce 1998, pokrytí trhu zde jen těsně přesahuje 15 %.
Diskuzi k článku najdete na webu Hypoindex.cz
