Praha - Seznam věcí, které v nejbližší době podraží, rozšířila další položka. Domácnosti musejí počítat i se zvýšenými poplatky za vodu.
Vodné a stočné totiž poroste - a jistě více než inflace. Pro rok 2007 prorokovalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) zdražení kolem šesti procent a v uplynulých měsících ho vodárenské společnosti začaly naplňovat. Například v jižních Čechách a na Vysočině voda zdražila o 6 až 7,4 procenta; náklady rodin na vodu se tak zvýšily asi o čtyři stokoruny ročně.
Za tisíc litrů vody by se tedy na konci roku mělo platit vodné a stočné ve výši 50 až 51 korun. Na začátku roku se přitom ceny lišily i o 15 Kč za kubík: Plzeň-město si účtovala 40,99 Kč, Plzeň-sever oproti tomu 55,93 Kč.
|
Důvody zdražení jsou nejrůznější
V 90. letech voda skokově zdražila, proto s ní lidé začali šetřit, a tak zdražila znovu. Tato spirála už nyní neplatí Češi patří k národům, jejichž spotřeba vody je nejnižší: V roce 2006 na každého Čecha připadalo 98,9 l vody denně (o 16 let dříve to bylo 171 litrů), zatímco například v Německu se průměrně spotřebuje 112 litrů.
Dalším důvodem vysokých cen jsou ztráty vody v potrubí, které bylo především před rokem 1989 velmi zanedbávané. Za posledních 10 let sice ztráty klesly ze 30 procent na 21, stalo se tak ale díky opravám, tedy nákladům, které se musí vodárenským společnostem zaplatit. Celá vodovodní a kanalizační síť by podle odhadů SOVAK potřebovala finanční injekci ve výši 80 až 100 miliard korun; ovšem co se úniků týče, pokud dosahují jen 12 až 18 procent a zdroje vody jsou dost bohaté, podle odborníků se nevyplatí vedení opravovat.
Kromě oprav vodovodů je třeba investovat i do kanalizace a čističek, a to především kvůli požadavkům EU. Podle odborníků si to vyžádá v nejbližších letech desítky miliard korun, a i pokud se na tyto investice využijí evropské fondy, budou hlouběji do kapes muset sáhnout také odběratelé.
Pozor na sociální únosnost
Hlavně kvůli čističkám chce například Severočeská vodárenská společnost (SVS) zdražit do roku 2010 vodu až k hranici 100 korun za kubík, s tím, že zdražení bude nižší, pokud SVS na investice získá nějaké dotace. O pětinu podraží voda v Hradci Králové, pokud se místní vodárenské společnosti nepodaří získat na opravy kanalizace víc než půl miliardy z evropských fondů.
Právě zmíněná stokoruna (3,5 eura) odpovídá průměrné západoevropské ceně kubíku vody a podle SOVAK se této částce budou blížit ceny u nás tak jako tak, tempem asi o 3 procenta vyšším, než bude růst inflace. Prý proto, že asi 80 procent nákladů mají české vodárenské firmy ve stejné výši jako ty zahraniční.
Argument o nákladech ovšem poněkud kulhá, protože české platy jsou také někde jinde než ty západní. Zvýšené ceny by tak dokonce mohly atakovat hranici tzv. sociální únosnosti, podle níž by výdaje za vodu neměly dělat víc než 2 procenta příjmu domácnosti. Podle SOVAK zatím tato hranice v žádném regionu zatím prolomena nebyla.
Podraží i balené nápoje?
I když kupování balené vody je z hlediska financí dost zbytečnou investicí, i její skalní konzumenti si budou možná muset připlatit. Ministr Martin Bursík totiž podle MF Dnes v zájmu ochrany přírody připravuje předpis, který by uložil povinnost zálohovat plastové láhve na nápoje.
Výrobci nealkoholických nápojů ale upozorňují, že by to bylo velmi drahé. Stát by musel vybudovat centrum, které by láhve evidovalo, výrobci by museli investovat miliony korun do nových technologií a dopravy, a něco "přirazit" by si prý museli i prodejci, kterým by se zvýšily nároky na technické zázemí a hygienu. Nejčernější scénáře pak počítají s tím, že by kvůli zdražení nápojů klesly prodeje a jejich výrobci by museli propouštět.
Systém recyklace plastových lahví funguje například ve Skandinávii nebo v Německu, kde se za jednorázovou láhev s vodou, pivem nebo minerálkou platí 25 eurocentů, nižší záloha se účtuje za láhve od piva a plastové láhve na vícenásobné použití. V Česku by prý měla být záloha aspoň tříkorunová.
Pikantní přitom je, že podle údajů společnosti Eko-kom, která sdružuje výrobce obalů, patří Češi k přeborníkům v recyklování: v roce 2005 prý "vrátili zpět" do oběhu 79 procent obalů.
