Souboj brambůrků: Tradiční Bohemia Chips čelí dravé značce Lays. Zaspali jsme, přiznává firma

Michal Šenk Michal Šenk
27. 2. 2016 7:02
Bohemia Chips musí čelit svému rivalovi Lays. Ta chce výraznější podíl na českém trhu. Zatímco stále dominantní hráč na trhu snížil své výdaje na reklamu loni oproti roku 2014 o polovinu, jeho vyzyvatel investice do reklamy víc než zdvojnásobil. Starostí obou značek a firem, které za nimi stojí, je i odklon zákazníků k méně slaným variantám brambůrků.
Foto: Bohemia Chips

Praha – Hlavní hráč na českém trhu slaných pochutin, značka Bohemia Chips, musí bránit svoji pozici více než kdy dříve. Americká skupina PepsiCo, která v Česku kromě limonád, džusů, ledových čajů či vod prodává také brambůrky Lays, začala v posledních dvou letech do této své značky víc investovat a postupně lídrovi trhu ukrajuje jeho podíl.

PepsiCo snížila ceny Lays a loni víc než zdvojnásobila své roční výdaje na reklamu. V řadě prodejních akcí se snaží propagovat výhodnost nákupů chipsů v kombinaci se svými limonádami. Také zkouší prorazit s menšími baleními "pro jednoho", což je trendem na Západě.

"Loni jsme na tržbách i objemech za značku Lays rostli meziročně o padesát procent. Potenciál a očekávání máme ještě vyšší," říká jednatel české PepsiCo Josef Neumann. Lays ještě před pár lety patřily pouze jednotky procent na trhu chipsů. Nyní je to téměř čtvrtina (na celém trhu slaných pochutin je podíl menší – viz grafika). Značka Bohemia Chips ovládala dlouho téměř polovinu, ale nyní v segmentu brambůrků na její úkor rostou z velké části Lays.

"Možná jsme náběh Lays z poslední doby trochu zaspali, od loňského roku ale víme, že musíme dělat víc," říká Milan Koníček, komerční ředitel společnosti Intersnack, které Bohemia Chips patří. Podnik postupně pozměnil svoji organizační strukturu, vyměnil některé manažery. Od května je novým generálním ředitelem Pavel Šercl, Koníček je ve vedení firmy od září. Od února je pak novým šéfem marketingu celé společnosti Ondřej Široký.

Mateřský koncern Intersnack sídlící v Nizozemsku, který působí v dalších pěti desítkách převážně evropských zemí, tím reagoval na dlouhodobý pokles tržeb i zisku. Před pěti lety mu dceřiná firma v Česku vydělala téměř 200 milionů korun, v roce 2014 to už byla jen čtvrtina.

Klikněte pro zvětšení grafiky
Klikněte pro zvětšení grafiky | Foto: Economia

Intersnack tady prodává také značky Chio nebo Pombär, nejvíce chce ale posílit svoji hlavní domácí ikonu − Bohemia. "Zákazníky víc upozorníme na českost Bohemia Chips. S prodejci jednáme o nových obchodních podmínkách. Zároveň budeme hledat další příležitosti jako dodavatelé privátních značek těchto obchodních řetězců," plánuje Koníček.

Bohemia Chips neměly dlouhá léta žádnou silnou konkurenci. Vznikly počátkem 80. let jako výrobek JZD Choustník na jihu Čech. Právě tam dodnes firma vyrábí.

V nové reklamní kampani se značka opírá o dvojici loutek Zemák a Křupák, které namluvili herci Ota Jirák a Saša Rašilov. Intersnack také svým sponzoringem podpoří řadu hudebních festivalů, jako jsou například Hrady.cz. Reklamní výdaje, které loni meziročně klesly téměř na polovinu roku 2014, už by dál neměly klesat.

PepsiCo se pak první půlrok bude snažit prodat své Lays hlavně přes nedávno uzavřené partnerství s českou fotbalovou reprezentací a blížící se mistrovství Evropy. Na sáčcích chipsů tak bude třeba i gólman národního týmu a hvězda Arsenalu Petr Čech.

Česko není jediným trhem, kde značka Lays v krátké době narostla. V Polsku "jde" proti značce Crunchips, v Maďarsku pak také proti skupině Intersnack a její značce Chio. Hodně aktivní je značka i v Pobaltí.

Starostí obou konkurenčních společností − Intersnacku i PepsiCo − je ale i to, aby v Česku rostla celá kategorie slaných pochutin a její spotřeba. Ta poslední roky celkově stagnuje.

Trendem, který výrobcům chipsů příliš nehraje do karet, je mimo jiné i to, že se lidé snaží nahrazovat slané lupínky zdravější alternativou. Stále populárnější jsou například zeleninové či ovocné varianty s menším obsahem soli.

Pokud dětem nevnutíme nějakou aktivitu, aby měly výdej, tak je nemůžeme pořád omezovat v tom, co můžou jíst, říká Miroslav Koberna. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 41 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy