Až 85 procent lidí v Česku se podle něj setkalo s tím, že se výrobek krátce po uplynutí záruky rozbil. A pouze necelá polovina z nich měla informace o jeho životnosti. Téměř všichni zákazníci by už při nákupu uvítali informace, že výrobek lze opravit.
Na opravitelnost výrobků se v nové legislativě zaměřuje i Evropská komise, která před několika dny rozhodla o tom, že výrobci praček, myček, ledniček nebo televizorů musejí od roku 2021 zajistit náhradní díly i deset let po prodeji výrobku. Udržitelnost výrobků řeší i nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností, který je součástí nové odpadové legislativy. O něm bude podruhé jednat vláda příští týden.
Průzkum veřejného mínění provedla agentura SC&C pomocí dotazníků mezi 800 respondenty napříč Českem. Autoři projektu rovněž analyzovali zhruba devět stovek zakázek zadaných do opravárenské sítě www.opravarna.cz.
Hodnotili, o jaké zakázky je mezi servisy a opraváři zájem a o které naopak ne. Zjistili například, že běžné servisy domácí elektro často ani neopravují, protože na něm nevydělají. Bez opravy tak často zůstává nejlevnější kuchyňské elektro, jako jsou tyčové mixéry či mikrovlnné trouby, které stojí několik stovek korun.
"Jejich pořizovací cena je tak nízká, že oprava nedává vůbec smysl. Často jsou navíc konstruované tak, že by na tom opravář strávil několik hodin, které mu nikdo nezaplatí," uvedl zakladatel projektu Opravme Česko Jan Charvát.
Aby vysloužilé elektro výrobky nekončily v komunálním směsném odpadu, sbírá je například kolektivní systém Asekol. Jeho síť čítá zhruba 17 500 míst, což je nejvíce v Evropě. "Například červených kontejnerů sloužících ke sběru drobného elektra je k dnešnímu dni v ulicích českých měst a obcí rozmístěno více než 3600," uvedl obchodní a marketingový ředitel společnosti Asekol Daniel Šafář.
Odborníci i kritici nové odpadové legislativy však poukazují na to, že ministerstvo životního prostředí posunulo zákaz skládkování komunálního odpadu z roku 2024 na rok 2030.
