Noví uživatelé však určitě nemohou jásat, protože zavádění a provoz bezplatného připojení k internetu je nejistý.

Právě možný úbytek klientů mobilizoval telekomunikační firmy poskytující komerční připojení k internetu ke stížnosti na zavádění bezplatného připojení. Výpadek příjmů těchto firem se totiž může blížit již nyní k milionovým hodnotám a do budoucna se může hypotetická ztráta ještě výrazně zvyšovat.

Bezplatné připojení totiž do současné doby zavedly jen některé části hlavního města Prahy. Vzhledem ke stížnostem telekomunikačních firem však některá města investice do zavádění připojení zdarma pozastavila.

Bezplatnost neznamená kvalitu

Bezplatné připojení zavádějí města zejména jako možnost svých občanů lehce, rychle a pokud možno bez problémů komunikovat s úřady. Například bezplatný internet, který loni v březnu spustila radnice Prahy 5, užívá až 10.000 lidí. Uživatelé se mohou připojovat na síť prostřednictvím technologie WiFi.

Denně se k veřejné síti Praha5.Net přihlašuje kolem 600 lidí. Praha 5 zavedla bezplatný internet pro obyvatele jako první. Nyní v městské části funguje 16 vysílačů, do konce roku přibude dalších devět. Tomu odpovídá i nízká rychlost připojení, která se pohybuje na úrovni 64 kilobitů za sekundu.

Tato rychlost rozhodně neumožňuje efektivně stahovat velké soubory, hry, filmy a jiné. Uživatel má však možnost bez problémů používat elektronickou poštu a vyhledávat si informace. Radnice tak tuto službu koncipují jako "službu veřejnou".

Internet zdarma = nekalá konkurence?

Problémem však je, že na investice do provozu bezplatného připojení žádají města státní dotace, resp. dotace z fondů EU. Tento argument dává telekomunikačním firmám argument, že města svým internetem zdarma nejen nekale konkurují, ale také zneužívají veřejnou podporu.

Jednoduše řečeno zaváděním bezplatného internetu se narušuje hospodářská soutěž. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže koncem ledna sdělil, že bezplatné připojení k internetu, které je dotované z veřejných rozpočtů, by měla posoudit Evropská komise.

Rozhodne Evropská komise

Evropská komise již v jednom ze svých rozhodnutí podobný případ řešila. Jednalo se o projekt optické sítě v nizozemském Appingedamu. Tady Komise shledala, že v místě už existuje dostatečná nabídka srovnatelného připojení na komerční bázi, a eventuální dotace z veřejných peněz by tak vůbec neřešily problém s nedostupností připojení k internetu.

Zajímavé a velmi důležité bude rozhodnutí Evropské komise, která rozhodne, zda bezplatný internet znamená nedovolenou veřejnou podporu a jednání, které narušuje hospodářskou soutěž. Toto rozhodnutí bude mít i vliv právě na peněženky mnoha občanů, kteří by mohli internet zdarma aktivně využívat.

Pokračování investic do bezplatného internetu za určitých podmínek (např. nízké rychlosti připojení) by mohl internet a znalosti a dovednosti s ním spojené přinést mnohem širšímu okruhu občanů, než je tomu dnes. Znamenalo by to investici do znalostí občanů za minimální cenu.