Kaufland líčí na "nevěrné" nakupující. Zavádí zákaznické karty, chce jich 1,5 milionu

Ekonomika Ekonomika
12. 2. 2020 10:42
Zákazníci největšího tuzemského obchodního řetězce Kaufland si mohou od středy v prodejnách požádat o věrnostní kartu. Takzvaná Kaufland Card, s kterou společnost přichází na trh, slibuje lidem různé slevové akce i soutěže o hodnotné ceny.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Iva Špačková

Kaufland se tak zařadil po bok dalších čtyř velkých maloobchodních řetězců v Česku, kteří věrnostní program již poskytují - Globus, Billa, Penny Market a Tesco. Naopak Lidl a Albert tuto možnost nenabízejí.

"Jedná se o personalizovaný věrnostní program pro zákazníky. Očekáváme, že se do něho zapojí v tomto roce až 1,5 milionu lidí," sdělila mluvčí společnosti Renata Maierl s tím, že je Česko po Rumunsku teprve druhou zemí, ve které Kaufland Card začala fungovat.

Zájemci si mohou kartu pořídit v tradiční, fyzické formě v podobě plastové karty. Zaměstnanci jim ji poskytnou v kterékoliv prodejně v oddělení informací. Druhou možností je elektronická karta, která vyžaduje stažení mobilní aplikace. Ta je již dostupná jak v Apple Store, tak i pro uživatele Androidu v Google Play.

Plastová karta se dá současně propojit s tou elektronickou. Na jeden digitální účet v aplikaci je také možné přihlásit až pět fyzických karet. 

Slevy zákazníci nepřehlédnou 

"Naším zájmem je, aby držitelé věrnostních karet Kaufland Card měli informace o veškerých výhodách a aktuálních nabídkách, kdekoli a kdykoli. Najdou je v aplikaci, na webových stránkách, v letáku nebo na cenových etiketách v prodejnách," dodala Maierl. 

Držitelé elektronické karty si za každou utracenou stokorunu v obchodě přijdou na jeden bod, který jim věrnostní program připíše na účet. "Body si mohou v budoucnu uplatnit v rámci věrnostních programů nebo je vyměnit za kupony," uvedla Maierl. 

Uživatelé Kaufland Card mohou podle mluvčí vyhrát také finanční obnos v hodnotě svých měsíčních nákupů. V některých měsících chystá Kaufland taktéž soutěže o hodnotné ceny, v únoru půjde například o automobil.

Kaufland v Česku provozuje 133 prodejen a zaměstnává přes 23 500 lidí. Je součástí německé obchodní skupiny Schwarz a kromě ČR působí na trhu v Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku, Moldávii a na Slovensku.

Věrnostní programy, jejichž hlavní cílem je odlákat zákazníky od konkurence systémem výhod, jsou v Česku řetězci stále využívanější. Místní maloobchodní trh je totiž typický nízkou mírou "věrnosti" a značnou přelétavostí zákazníků za slevovými akcemi, ve kterých řetězce na rozdíl od situace v cizině prodávají většinu zboží.

Na druhou stranu Česká spořitelna, banka s největším počtem klientů v zemi, loni v srpnu ukončila věrnostní program iBOD, do kterého byla zapojena i řada obchodních řetězců, protože o něj klesal zájem jak ze strany jejích zákazníků, tak i partnerů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

V centru Bagdádu došlo ke dvěma útokům. Během výbuchů zemřelo nejméně 28 lidí

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Británie odmítá udělit zastoupení Evropské unie v Londýně diplomatický status

Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Británie opustila EU loni na konci ledna a na konci loňského roku skončilo i přechodné období, během kterého ještě dodržovala většinu unijních pravidel.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis britskému ministrovi zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil "hluboké znepokojení".

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

"Poskytnutí recipročního zacházení na základě Vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit," řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemí, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy