Praha - Manželé a partneři si už v blízké budoucnosti zřejmě budou půlit odvody na důchodové pojištění. Nápad, který v dubnovém rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz prezentoval předseda důchodové komise Martin Potůček, se zamlouvá všem stranám vládní koalice.
„Vyrovnávalo by to postavení žen, které přijmou roli v domácnosti a starají se o děti, zatímco partner vydělává a získává tak vyšší vyměřovací základ pro svůj důchod. Pokud se rozvedou, žena dnes skončí s výrazně nižším důchodem,“ vysvětluje důvody pro podporu návrhu v MF Dnes předseda poslaneckého klubu ČSSD a člen důchodové komise Roman Sklenák.
Podle nových pravidel by se pojistné odvedené za dobu manželství sečetlo. „Příjmy by se partnerům mohly sčítat a dělit dvěma. Každý by tedy po dobu, kdy se starali o nezaopatřené děti, získával stejnou část pro budoucí výpočet svého důchodu z prvního pilíře,“ vysvětloval princip nově navrhovaného systému Potůček v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nejen pro manžele
Dosud se doba strávená na takzvané mateřské sice zahrnuje do doby důchodového pojištění, ale za dané roky se nezapočítává žádný příjem. Ve výsledku se tím snižuje budoucí starobní důchod hlavně ženám, které se většinou starají o děti. Nové podmínky by tedy na jedné straně zvýšily důchod převážně ženám, zatímco jejich partneři by si pohoršili.
Nové podmínky by se nemusely vztahovat jen na manželství. „Rodič, matka či otec, který má na starosti výchovu dětí a nemůže být pracovně aktivní, za to nemůže být v pozdějším věku trestán jen proto, že ho jeho zaměstnaný partner opustil. Ať už jde o manželství, nebo o volnější vztah,“ řekl MF Dnes místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, který je také členem důchodové komise.
Jen první krok
Návrh nezavrhuje ani hnutí ANO. „My především chceme narovnání výše důchodů žen a mužů. Sdílení vyměřovacích základů manželů je určitě věcí diskuse a je to jen první krok na této cestě,“ říká Radka Maxová, poslankyně ANO, místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku a současně další členka Potůčkovy důchodové komise.
Pokud by se koalici podařilo návrh prosadit, znamenalo by to další růst výdajů na důchody. „Za jinak stejných podmínek by to vzhledem ke způsobu výpočtu důchodů v prvním pilíři znamenalo v dlouhodobé perspektivě mírně zvýšené nároky na státní rozpočet,“ přiznal Potůček. Připomeňme, že v posledních dvou letech stát na důchodech vyplatil každý rok zhruba o 50 miliard korun více, než kolik vybral na důchodovém pojištění.
