Česká spořitelna zdražuje. Připlatíte si za papírový výpis, výběr z kreditní karty i hazard

Petr Kučera Petr Kučera
20. 4. 2016 0:01
Největší tuzemská banka chce omezit papírové výpisy, které si nechává posílat půl milionu klientů měsíčně. Úplná novinka čeká na lidi platící kartou za hazardní hry - spořitelna jako první v Česku zavádí poplatek 20 korun. A podnikatelé si připlatí za vklad hotovosti u pokladny na pobočce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Česká spořitelna, největší banka podle počtu klientů, zdraží od července některé služby. Připlatí si hlavně zájemci o papírové výpisy z účtu, výběr kreditní kartou z bankomatu nebo podnikatelé ukládající peníze na účet přes pokladnu na pobočce. Úplnou novinkou je poplatek při online platbě za internetové sázení nebo pornografické stránky.

„Papírové výpisy posíláme každý měsíc zhruba půl milionu z celkových 2,71 milionu majitelů účtů. Chceme je motivovat k využívání elektronické formy, která zůstává zdarma, nebo alespoň k delší než měsíční frekvenci,“ říká Dušan Sýkora, ředitel plánování prodeje a řízení výkonu České spořitelny. Papírový výpis od července přijde na 30 korun měsíčně, dosud stál většinou 25 korun. Zdražování je trendem také u konkurence – ČSOB vybírá 30 korun, Komerční banka od června zvýší cenu na 35 korun.

Podobně zdraží také zaslání PIN kódu poštou, zatímco přes internetové bankovnictví nebo SMS jej lze získat zdarma.

Poplatek za výběr hotovosti kreditní (úvěrovou) kartou z bankomatu v síti spořitelny stoupne z 39 na 50 korun, v sítích konkurence z 49 na 80 korun. „Kreditní karta je určena pro platbu u obchodníka,“ připomíná Sýkora. Cena za výběr s debetní kartou, kterou lidé standardně dostávají k běžnému účtu, se nemění – pět korun z bankomatu ČS nebo 40 korun od konkurence. Podobně výrazné rozdíly mezi debetní a kreditní kartou mají i ostatní banky.

Spořitelna současně od srpna téměř zruší dosavadní bonus ve výši jednoho procenta z ceny nákupu hrazeného kreditní kartou. Tuto odměnu zachová jenom u internetových a zahraničních plateb. Reaguje tím na výpadek příjmů od obchodníků poté, co Evropská unie zavedla strop na částky, které ji mohou platit za transakce u terminálů.

Úplná novinka čeká na lidi platící kartou za hazardní hry – včetně internetového sázení u společností jako Fortuna nebo Tipsport – nebo za přístup k pornografickým stránkám. Spořitelna jako první v Česku zavádí poplatek 20 korun. Jde o dobrovolné rozhodnutí po vzoru některých zahraničních bank. Současně zablokuje tyto platby majitelům „dětských“ karet.

Další červencová změna se týká podnikatelů. Za vklad hotovosti u pokladny na pobočce začne spořitelna vybírat 20 korun. „Pokud nám obchodník přinese denní tržbu v podobě zmuchlaných bankovek, prakticky tím pokladnu na desítky minut zablokuje,“ vysvětluje Sýkora. Bezplatnou alternativou zůstávají vkladomaty – ČS jich zatím provozuje 108 a síť stále rozšiřuje.

Příjemnější zprávou je zvýšení limitu pro takzvaný nadměrný zůstatek, za jehož překročení banka vybírá dodatečný poplatek. Z dosavadních 50 milionů (zůstatku na účtech k 31. prosinci) stoupne na 100 milionů korun, současně musí být takový zůstatek vyšší než průměr na tomto účtu za leden až listopad daného roku. Poplatek ve výši 0,15 procenta (rozdílu mezi průměrnými zůstatky a stavem na konci roku) ale spořitelna nevybírá automaticky. Požadovala ho u dvou korporací, jejichž nadměrný vklad měl spekulativní charakter, zatímco zhruba čtyřicet obcí, jimž ke konci roku přišly na účet dotace, jej platil nemuselo.

Změna ceníku má přinést také zjednodušení a sladění některých položek na stejnou úroveň. „Dlouhodobým cílem je nabízet jeden přehledný účet obsahující všechny základní služby, k němuž si zájemci mohou dokoupit další,“ říká mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová.

Banka nyní testuje program Zdravé finance, díky němuž mohou klienti dosáhnout i na bezplatné vedení účtu. Podmínkou je ale zaplatit kartou alespoň jednou měsíčně u obchodníků, obdržet na účet alespoň sedm tisíc korun za měsíc a především mít od banky úvěr, spořit s ní na důchod, investovat nebo využívat jiný placený produkt (podrobněji jsme psali zde). Zatím jde o pilotní provoz na vybraných pobočkách, od podzimu jej chce spořitelna rozšířit do celé sítě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy