Žebříček vznikl na základě nového ukazatele, který začala Allianz od letoška sledovat. Tzv. API (Allianz penzijní indikátor) se skládá ze tří složek. Za prvé bere v potaz demografické a rozpočtové předpoklady, za druhé udržitelnost systému a za třetí jeho přiměřenost. Jeho vznik je reakcí na velké světové demografické změny.
Momentálně se odhaduje, že do roku 2050 vzroste podíl starší populace závislé na výdělcích mladší generace o 77 procent. Celosvětově se tak důchodci početně vyrovnají zhruba čtvrtině osob v produktivním věku. V západní Evropě může jít až o 51 procent.
První pilíř nového ukazatele odráží výchozí stav konkrétních zemí z hlediska demografické situace a veřejných financí. Na stupnici od 1 do 7, kde 1 je nejlepší výsledek, hodnotí Allianz v této kategorii Česko celkovou známkou 4.2. Co ČR v rámci zohlednění demografických faktorů chybí, jsou mj. pracovní příležitosti pro starší zaměstnance.
"Jedním z dědictví současné krize bude určitě skutečnost, že budeme muset zdvojnásobit snahu o reformu penzijních systémů. Kdo ještě měl manévrovací prostor, právě o něj přišel," varovala jedna z autorek studie Michaela Grimmová.
Druhou složkou penzijního ukazatele je udržitelnost systému. V tomto kontextu je důležité, zda se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu. ČR ho zvyšovat plánuje, a získala tak známku 2.9, znatelně lepší, než je celosvětový průměr.
Třetí složkou je přiměřenost systému, neboli je poměr počtu pracujících vůči počtu penzistů, udržení životního standardu penzistů, a existence penzijních fondů a jiných zdrojů příjmu starší populace. Zde zpráva Česku vytýká mj. absenci výsluhových důchodů u jednotlivých profesí. ČR hodnotí známkou 3,2.
První desítka penzijních systémů světa
| 1. | Švédsko |
| 2. | Belgie |
| 3. | Dánsko |
| 4. | Nový Zéland |
| 5. | USA |
| 6. | Austrálie |
| 7. | Nizozemsko |
| 8. | Norsko |
| 9. | Bulharsko |
| 10. | Kanada |
| 11. | Čína |
| 12. | Česko |
zdroj: Allianz
