"Výrazně teplý podzim si ještě mohli zemědělci pochvalovat, protože jim usnadnil sklizeň a také umožnil delší období pro podzimní práce. Ovšem současná zima s nadprůměrnými teplotami už začíná být problematická," konstatuje Jaroslav Rožnovský, ředitel pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně, který rovněž přednáší na brněnské Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě.

V zimním období se totiž doplňují zásoby podzemní vody. Při teplotách pod bodem mrazu je menší výpar a voda zůstává v půdě. Zato při větším teple, jako je nyní, se voda vypařuje rychleji a z půdy se ztrácí.

Není sníh pro povodně ani pro pole

K tomu se přidává fakt, že zatím ještě nenapadl sníh. To na jednu stranu znamená, že na jaře by nemusely hrozit povodně. Ale také může chybět voda z něj pro doplnění zásob v podzemí.

"Paní Zima" letos zkrátka zaspala. Zvířátka se probouzejí ze zimního spánku, rostliny si udržují větší vláhu a tak není divu, že se nám Václavské náměstí zelená. | Foto: Tomáš Adamec

"Teplá zima bez větších srážek vždy nese riziko suchého jara," říká ředitel Rožnovský. "Zatím se ovšem nedá říct, že by nám opravdu hrozil nedostatek spodní vody. Na to je ještě moc brzy," dodává.

Do konce zimy ovšem ještě mohou přijít jak pořádné sněhové srážky, tak i silné mrazy. Současná světová cirkulace vzduchu je zatím naděluje jiné polokouli: zatímco u nás je příjemně, nebezpečné sněhové bouře řádí ve Spojených státech.

Silné mrazy jsou stále ve hře

Při teplotách, jaké nyní panují, se voda shromažďuje v pletivech rostlin. Tedy ve stromech, jako jsou meruňky či broskve, nebo ve vinné révě a také v řepce, která má větší hmotu. Pokud by tedy náhle přišly silné mrazy, voda v rostlinách zmrzne a poničí jejich pletiva. To se stalo například na jaře 2003, kdy náhlé holomrazy poškodily zemědělské porosty.

Zato ozimé obiloviny teď mají malou hmotu a mnoho vody se v nich neshromáždí, takže je případné mrazy z tohoto pohledu neohrozí.

Situace se ještě může změnit

Počasí také přeje hmyzím škůdcům a původcům houbových chorob rostlin. Mráz, který obvykle přes zimu sníží jejich počty, se zatím nedostavil. V sezóně tedy budou zemědělci pravděpodobně muset proti nim nasadit víc chemických postřiků, což není dobré pro životní prostředí.

"Leden bývá v našich podmínkách v posledních letech hodně proměnlivý měsíc. Může se v něm ještě stát ledacos. I současné teplo ještě mohou vystřídat mrazy," poznamenává meteorolog Rožnovský. A připomíná loňskou zimu s nízkými teplotami a velkou sněhovou pokrývkou, která pak roztála do povodní. "Je brzy na to předpovídat, jak zima ovlivní následující měsíce. Ještě se to může změnit."