Praha - Hlavním hostem konference Evropské fórum vědy a techniky v Praze byl - paradoxně, ale výmluvně - Američan. Konkrétně výkonný ředitel softwarové společnosti Microsoft Steve Ballmer.
Tříprocentní cíl
Jak připomněli organizátoři konference z projektu Česká hlava, velký cíl Evropy stát se do roku 2010 nejdynamičtější ekonomikou světa založenou na vědeckých poznatcích a nejnovějších technologiích, je v troskách.
Znamenalo by to totiž předhonit Spojené státy, a taky Japonsko. A to se nedaří.
Zmíněnou představu o rozvoji vědy přijala Evropská unie na summitu v Lisabonu v roce 2000. Zajistit ji měly peníze: od unijních zemí se čekalo, že do roku 2010 dosáhnout stavu, kdy každá bude do vědeckého výzkumu každoročně investovat z veřejných i soukromých zdrojů dohromady tři procenta svého hrubého domácího produktu.
Čísla hovoří
A jak to dopadá? Cíle dosáhlo jen Švédsko (3,86 procenta HDP na vědu) a Finsko (3,48 procenta).
Ostatní evropské země, včetně České republiky (s 1,55 procenta) stlačily celoevropský průměr na 1,84 procenta.
Japonsko investuje do vědy 3,33 procenta svého HDP, USA 2,56.
Miliardář jako zaměstnanec
Dosti čísel. O tom, že Evropa Ameriku nedohonila a nepředhonila, vlastně svědčil i výběr hlavního hosta.
Současný výkonný ředitel Microsoftu Steve Ballmer byl v roce 1980 prvním obchodním ředitelem, kterého si najal zakladatel firmy Bill Gates. Společnost se od té doby stala, ať se to komu líbí nebo ne, jednoznačným vládcem světového počítačového vybavení. A taky symbolem nových technologií, jejichž vývoj Evropa nedohonila.
Zaměstnanec Ballmer se mezitím stal dolarovým miliardářem.
Na pražské konferenci o evropské vědě v budově Vysoké školy ekonomické nadšeně gestikuloval a působivě líčil svou představu budoucnosti.
Budoucnost podle Microsoftu
Dnes se musíme učit jazyk počítačů, za deset roků budou počítače rozumět jazyku našemu, říkal. Co počítačům svými slovy nařídíme, to splní, a při plnění úkolů se budou samy učit.
Počítač pak třeba sám připraví takovýto projev na konferenci, s využitím informací z různých univerzitních knihoven, které sám vyhledá, popisoval Ballmer.
Obrazovku počítače bude možné rozložit nebo poskládat na malou plochu. A ve vysokoškolské posluchárně (pokud v ní tedy ještě budou studenti skutečně sedět, místo aby přednášku sledovali na webu) bude určitě místo tabule či promítacího plátna velká obrazovka ovládaná pouhým dotykem.
"Samozřejmě s programem od Microsoftu," dodal Ballmer, a naznačil tak, jak si technologickou převahu představuje v příštích letech.
O odhadovaném postavení Evropy v budoucnu se ani nezmínil. Nebylo třeba.
Čtěte také:
Miliardy pro vědce. Topolánek chystá převrat
Blogy: Víc vynálezů, míň výzkumu? Topolánek dělá chybu
Vědci převzali nejprestižnější evropské ceny
Evropští vědci zápasí o převratné projekty
