Hamburk /Od našeho zpravodaje/ - V příjemném kongresovém sále luxusního hamburského hotelu Grand Elysée, pod povrchem uhlazené diskuse, zuřil boj o přístup k mozkům a nápadům, které mohou posunout ekonomiku země do nových dimenzí.
Probíhala tu konference o evropských výzkumných infrastrukturách. Pod tímhle mocneříkajícím označením se v tomto případě skrývají vědecká zařízení i projekty, jejichž rozsah přesahuje materiální a lidské kapacity jednotlivých států Evropské unie a je možné je uskutečnit pouze v mezinárodní spolupráci. Což přesně evropská věda potřebuje, pokud se chce vymanit ze zpoždění za USA či Japonskem.
Čeští zástupci to měli při jednáních složitější než jiní. Vědci mají zájem o účast na projektech jaderného výzkumu. Mezinárodní spolupráci však garantuje ministerstvo školství, které nyní vede Dana Kuchtová za Stranu zelených. A zelení, jak známo, jsou protijaderní...
|
O evropské vědě čtěte také: |
Přínos pro vědu, pro studenty i pro průmysl
"Kdo dostane nějakou výzkumnou infrastrukturu na své území, má jisté, že si tím přivede domů špičkovou vědu a vědce z různých zemí," říká Jan Hrušák z Akademie věd ČR, který se konference v Hamburku účastní.
"Cizí odborníci přinášejí nové myšlenky a nové znalosti, obohacují vzdělávání studentů. Výsledky výzkumů pak mohou snáze sloužit domácímu průmyslu," doplňuje další účastník konference, Jan Marek, který má na českém Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy na starosti vědeckou spolupráci se zahraničím.
Česko: sedm želízek v ohni, žádné velké
Po jednáních se evropské země nakonec shodly, že stojí za to vybudovat 35 výzkumných infrastruktur. Česká republika má zájem o účast v sedmi z nich. Neusiluje však o to, aby špičkové vědecké projekty dostala na vlastní území. Chce být mezi menšími partnery, kteří ponechají vedení jiným.
"Neměli jsme v minulých letech zkušenosti s obrovskými dimenzemi celoevropských projektů. Takže jsme ani nezkoušeli získat nějakou pro naši zemi," přiznává Jan Marek. "Zhruba za dva roky se bude rozhodovat o nových infrastrukturách. Tam už snad budeme o některé usilovat."
Jaderné reaktory v dopise
Mezitím čeká české vědce jiný problém. Ze sedmi vybraných infrastruktur, na nichž se chtějí podílet, se dva přímo týkají využití jaderných reaktorů. V jednom případě jde o výzkum materiálů vhodných pro atomové elektrárny, v druhém pak jaderný reaktor slouží jako zdroj neutronů pro další výzkum.
V zákulisí se hovoří o tom, že ministryně školství Dana Kuchtová se jako členka Strany zelených od těchto projektů chce distancovat.
"K tomu se nebudu vyjadřovat," odmítl diskusi na toto téma se zpravodajem Aktuálně.cz Jan Marek z ministerstva školství.
"Paní ministryně už podepsala dopis, v němž se ke zmíněným projektům hlásíme. Nedokážu si představit, že bychom teď couvli," tvrdil Ivan Wilhelm, bývalý rektor Univerzity Karlovy a nyní vládní zmocněnec pro evropský výzkum.
Zdvořilé odmítnutí je možné
Další projekty, o něž mají Češi zájem, se týkají výzkumu urychlování částic v synchrotronu, výzkumu laseru, a patří sem i tři společenskovědní bádání.
Neplatí však, že kdo se přihlásí, má účast automaticky jistou. Ostatní země jej mohou diplomaticky zdvořile, ale nekompromisně z projektu vytlačit.
"Česká věda má v zahraničí lepší pověst než doma; nemyslím, že by nás v projektech nechtěli," věří Jan Marek.
Německo si už zajistilo laser
Konference ve čtvrtek skončila s tím, že projekty ještě nejsou rozděleny a není ani přesně domluveno jejich financování. Nedá se tedy zatím říct, jak se na nich bude Česko podílet.
Příklad, jak by to mohlo v budoucnu vypadat, však ukázalo Německo. Ještě než se debata o výzkumných infrastrukturách stačila uzavřít, oznámilo, že jednu z nich u sebe postaví. Zaplatí tři čtvrtiny nákladů a bude mít v hamburském středisku DESY laser, jehož paprsky budou schopny pronikat do nitra hmoty (jde o jiný typ laseru, něž na jakém chtějí spolupracovat Češi).
Na rozdělení tedy už zbývá o jednu infrastrukturu méně.
