San Diego (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Nebude to prý trvat ani moc dlouho, pouhých patnáct let. Evropská unie přestane být největším světovým vývozcem, její populace dramaticky zestárne, a unie společně se Spojenými státy ztratí vědeckou a technologickou převahu ve světě.
Tak to - ne zrovna optimisticky - předpokládá výhled na rok 2025, který představila Evropská komise na nedávném výročním zasedání největšího sdružení vědeckých společností světa - Americké asociace pro povznesení vědy, jež se uskutečnilo v San Diegu.
Prognózu sestavili na základě existujících studií pracovníci Evropské komise, konkrétně odborů pro vědu a výzkum a úřadu evropských politických poradců.
Prvenství jen v podílu důchodců
Místo dnešních šesti a půl miliardy lidí bude ve světě žít osm miliard obyvatel, předpokládá studie. Růst zaznamená Asie a Afrika, ovšem nerovnoměrně. Zatímco v Číně bude růst nepatrný, Indie ji dohoní v počtu obyvatel. (Zatím má Čína 1,3 miliardy a Indie 1,2 miliardy.)
Zato v Evropské unii bude v roce 2025 žít jen 6,5 procenta světové populace (nyní 7,7 procenta). Světové prvenství ovšem unie získá v podílu starších obyvatel. Téměř třetina jejích obyvatel bude v roce 2025 starších 65 let.
Přestože v té době bude pravděpodobně doba odchodu do důchodu vyšší než tento věk, i tak se dá předpokládat, že na jednoho důchodce připadnou dvě pracující osoby (nyní to jsou čtyři).
Další ústup z ekonomických pozic
Podle prognózy se dá čekat, že Evropská unie ztratí svou současnou opozici největšího světového exportéra (nynější podíl 39 procent klesne podle předpokladů na 32 procenta). Vystřídá ji Asie s 35 procenty objemu světového vývozu (oproti nynějším 29 procentům).
Asijské země také za patnáct let přesáhnou podíl třiceti procent na světovém hrubém domácím produktu, zatímco Evropská unie bude mít dvacetiprocentní podíl.
Po roce 2025, spíše až v roce 2030, bude EU z okolního světa dovážet 70 procent surovin potřebných pro výrobu energie.
Ztráta převahy ve vědě
"Jestliže bude pokračovat dosavadní trend, ztratí Spojené státy a Evropa svoji převahu ve vědě a nových technologiích," konstatuje prognóza.
Zatím má vedoucí postavení trojice USA-EU-Japonsko. Do roku 2025 ji zřejmě dohoní (a možná dokonce předhoní) společně Čína a Indie, které postupně zvyšují své dosud relativně nízké investice do vědy.
Z toho také vyplývá, že namísto dnešního přetahování nadaných mozků do USA a Evropy přinese budoucnost spíše cirkulaci vědců po světě a Evropané a Američané budou podstatně častěji vědecky pracovat v asijských zemích. Asie se také zřejmě stane hlavním místem aplikovaného výzkumu, tedy takového, který se dá bezprostředně využít ve výrobě.
Hlad se nezmenší, ale obezity přibude
Zhruba třetina obyvatelstva světa, žijící v rozvojových zemích, trpí podvýživou a tento stav se pravděpodobně nezlepší, spíše zhorší. Agrochemické metody sice zvyšují výnosy, ale současně zemědělské půdy celkově ubývá a globální oteplování může přinést větší sucha.
Na druhou stranu je už nyní více než třetina obyvatel Spojených států obézní, v Evropě se předpokládá, že by pětina obyvatelstva mohla být obézní do roku 2020. To s sebou přináší různé civilizační nemoci včetně diabetu druhého typu (tomu se říká "stařecká cukrovka" nebo "cukrovka otylých", a problémům s ním se dá často vyhnout cvičením a snížením hmotnosti).
V rozvojových zemích bude pokračovat růst velkoměst, a tedy i větší koncentrace lidí na jednom místě, včetně slumů pro chudinu bez dostatečného hygienického zázemí. To s sebou zase přinese zvýšené riziko šíření epidemií, předpokládá evropská prognóza vývoje světa.
Změna trendů?
Tento výhled samozřejmě vychází ze současných trendů, které protahuje do budoucnosti.
Teoreticky je tedy možné, že by stav světa za patnáct let, včetně postavení Evropy v něm, mohl být přece jen jiný. Ve světě by se však v tom případě muselo oproti současnému stavu a tendencím něco podstatného nečekaně změnit.
