Více peněz a sociálních jistot pro Evropany. Brusel vymýšlí, jak státům nařídit vyšší minimální mzdu

Silvie Housková
26. 8. 2016 7:00
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker už slíbil, že se zasadí o zavedení minimální mzdy ve všech evropských státech. Dosud ji nemají Kypr, Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko. Stanovení výše minimálních platů je ale plně v kompetenci členských států. Podle plánu Evropské komise by navíc i země, které minimální mzdu zavedenou mají, měly její výši přizpůsobit tak, aby odpovídala "adekvátní úrovni, jež zajistí obstojný životní standard".
Předseda Evropské komise Jeana‑Clauda Junckera chce minimální mzdu ve všech státech EU
Předseda Evropské komise Jeana‑Clauda Junckera chce minimální mzdu ve všech státech EU | Foto: Reuters

Brusel – Pozitivní vztah k Evropské unii mezi občany tohoto společenství upadá. Evropané se na projekt dívají čím dál skeptičtěji, a Britové si už dokonce v červnovém referendu odhlasovali odchod z Unie. Evropská komise proto plánuje přidat EU "sociální" dimenzi. Tu občané většinou nejlépe pocítí na svých peněženkách.

Komise chce tlačit na státy, aby zavedly minimální mzdu, a to ve výši "adekvátní minimálním standardům". Co si pod tím představit?

Boj o minimální mzdu má být součástí nové sociální politiky, jež podle předsedy Evropské komise Jeana‑Clauda Junckera "bere na vědomí měnící se realitu pracovního trhu a světa". Komise chce spustit iniciativy kladoucí důraz na práva zaměstnanců, antidiskriminační opatření, rovné podmínky mužů a žen nebo důchodové reformy.

Právě minimální mzda se stala v posledních letech horkým tématem a Juncker už několikrát slíbil, že se zasadí o její zavedení ve všech evropských státech. Dosud ji nemají Kypr, Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko. Do roku 2015 ji nemělo ani Německo, které minimální mzdu zavedlo loni na úrovni 1440 eur, tedy asi 39 tisíc korun. V Česku je pro srovnání 9900 korun.

Podle plánu Evropské komise by i země, které minimální mzdu zavedenou mají, měly její výši přizpůsobit tak, aby odpovídala "adekvátní úrovni, jež zajistí obstojný životní standard".

Minimální mzdu určují státy

Organizace Social Platform, což je největší aliance bojující za sociální spravedlnost v Evropě, která sdružuje na 48 evropských nevládních organizací, například navrhuje, aby byla výše minimální mzdy stanovena nejméně na 60 procent mzdového mediánu každé země. Komise však své konkrétní představy ještě nezveřejnila.

Její ambiciózní plány navíc maří fakt, že stanovení výše minimálních platů je plně v kompetenci členských států a nemůže být podle základních evropských smluv nijak regulována Unií.

Podle zdrojů bruselského týdeníku Politico je ale šance, že by pravidla ohledně minimální mzdy mohla být zavedena prostřednictvím takzvaného rozhodnutí Rady Evropské unie. Tedy že by se vlády shodly, že něco zavedou, aniž by to muselo projít řádným unijním legislativním procesem.

Podle zastánců plánů Evropské komise je v Unii po Brexitu jedinečné politické klima k tomu, aby se tato záležitost mohla někam posunout. Odpůrci jsou naopak skeptičtí a upozorňují na to, že levicové strany, které tradičně práva pracujících obhajují, zažívají v Evropě těžké časy.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 5 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy