"Dodavatelé nestíhají dovážet, spotřebitelé nestíhají odvézt děti do školy, sebe do práce, nakoupit, uvařit, uklidit, dostavit se na vánoční večírek a nafotit to na sociální sítě," zamýšlí se nad předvánočním shonem zakladatelka spolku pro udržitelný rozvoj a etiku Pure Nikola Hurychová.
Spolek v říjnu v Praze zaujal citilighty s titulkem "Nic nekupuj, všechno máš" v rámci projektu o takzvaném zero waste životním stylu - tedy minimalizaci vyprodukovaného odpadu. Kampaň měla značný dosah skrze desítky tisíc sdílení na sociálních sítích. "Nyní stejné sdělení podporujeme on-line událostí Vánoce bez uhlíku, kde ve spolupráci s více organizacemi a iniciativami uveřejňujeme tipy na šetrnější svátky pro všechny - bez obalu, minimalistické, bez krutosti. Pozitivní odezvu to má, ale pořád se asi držíme v naší bublině již šetrně se chovajících spotřebitelů," přiznává Hurychová.
Dárky jako plýtvání penězi
Fanouškem materiálních darů pod stromečkem rozhodně není ani americký ekonom Joel Waldfogel, kterému se v prosinci roku 1993 podařilo v jeho článku pro American Economic Review rozpoutat diskusi o jejich ekonomické smysluplnosti.
Waldfogel se studentů prestižní americké univerzity Yale zeptal, jakou osobní hodnotu pro ně dárky pod stromečkem měly. V průměru dotázaní dar ocenili o 10 až 30 procent nižší hodnotou, než jaká byla jeho nákupní cena. Akt darování tak podle Waldfogela může snadno vyústit v plýtvání penězi, a tedy poškozování chodu ekonomiky.
11 tisíc na hlavu
Češi letos podle dat společnosti Ferratum vydají za dárky v přepočtu necelých 7400 korun - v průměru 18 procent jejich měsíčního čistého příjmu. "Celkové vánoční výdaje Čechů - tedy kromě dárků také za stromeček, cukroví, alkohol či jídlo - se letos budou pohybovat kolem 11 tisíc korun na obyvatele. V souhrnu, za celou dospělou populaci České republiky, půjde o 96 miliard korun. Vánoce tak i letos potvrdí své postavení svátku, který je z hlediska obchodníků suverénně nejvýnosnější," vypočítává ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Ekonom společnosti Deloitte David Marek připomíná, že marketingové kampaně obchodníků nabírají na obrátkách a už dávno nemíří jen na Vánoce či Velikonoce. "Přibyl nám Valentýn, černý pátek, Cyber Monday, Dny Marianne… Díky tomu je možná naše spotřeba o něco vyšší, zkrátka koupíme občas i to, co nepotřebujeme," připouští Marek.
Například nakoupit dětem hračky pod stromeček letos plánuje 88 procent rodičů. Skoro třetina z nich přitom podle průzkumu agentury Rondo Data pro hračkářství Bambule a Sparkys plánuje koupit šest a více kusů. Z průzkumu mezi 2500 respondenty přitom vyplývá, že zatímco většinu rodičů v dětství bavily jejich hračky v průměru déle než rok, jejich děti zabaví převážně už jen maximálně na tři měsíce.
Čeští ekonomové se shodují, že by lidé neměli klást u dárků důraz pouze na finanční hodnotu, ale zamýšlet se více i nad jejich smysluplností. "Vánoce se již dávno zvrhly v konzum," uznává ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní mají lidé na výběr - buď se kvůli dárkům zadlužit a s prvními splátkami narazit na vystřízlivění a výčitky svědomí, nebo je prožít v rodinném kruhu a pohodě. "S růstem našich příjmů a životní úrovně roste i podíl luxusních dárků od šperků přes dovolené až po zážitkové poukazy. Na druhou stranu jsou i lidé, kteří dárky nekupují, ale vyrábějí. A to bývají ty nejhezčí dárky," dodává Horská.
Stabilnější společnost
Spolek Pure propaguje Vánoce jako ideální dobu na to, chtít méně. "Investujte do sebe tím, že věnujete sebe - svůj čas bez mobilního telefonu. Věnujte semínka stromů a společné sázení. Pomozte jménem obdarovaného potřebným a věnujte mu certifikát," navrhuje Hurychová.
Poukazy, případně přímo peníze jako alternativu pod stromečkem by volil také Waldfogel. Podle něj by lidé měli dávat dárky jen svým nejbližším, které znají nejlépe.
Ani ekonomové ovšem nevnímají Vánoce jen z pohledu čísel. I v současnosti jsou podle nich svátkem, kdy rodina drží pospolu. "Mají stále rodinnou/společenskou roli. Udržují soudržnost alespoň v rodině. A soudržná společnost je více stabilní," dodává Horská.
