Letošní škody z mrazů však podle Ludvíka nedosáhnou rozsahu obrovské mrazové škody z roku 2017. Tehdy dubnové a květnové mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v Česku a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se tehdy propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.
"Noc na dnešek byla z pohledu ovocnářů nejmrazivější. Nejčastěji bylo kolem minus dvou stupňů. Někde byla i místa s minus čtyřmi stupni, což už je velký problém," řekl Ludvík.
Mrazy zasáhly hlavně západní a severní Čechy a částečně pěstitelské oblasti na východě Čech a na severní Moravě. "Budou podniky, které budou mít úrodu významně poničenou a budou na tom špatně. Jiné podniky budou mít úrodu mrazy nepoškozenou," řekl Ludvík.
Skutečný rozsah mrazových škody by se měl ukázat za pár týdnů. "Uvidí se, zda u peckovin nachladlé plody vydrží a neopadnou. U jádrovin, zejména u jablek, se dají čekat škody na kvalitě. Takové ovoce se pak hodí jen na zpracování," řekl Ludvík.
Škody na ovoci z mrazů podle něj budou i v dalších evropských zemích, například v Německu či Itálii. "Škody hlásí například oblast kolem italského Bolzana, kde teď napadlo deset centimetrů sněhu a bylo tam minus šest stupňů," uvedl Ludvík.
Nižší sklizeň ovoce v Česku než v roce 2017 byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy. Mrazy významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.
Obrana ovocných sadů před mrazy je omezená. Používají se například protimrazové závlahy, parafinové svíce, pálení klestí a slámy či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů nebo vrtulníků. Možnosti komerčního pojištění proti mrazům jsou kvůli velké rizikovosti velmi omezené.
